192 / 300
190
příslušníků rasových a etnických menšin, osob se zdravotním postižením a migrantů
může působit roztříštění a fragmentaci systému mezinárodní ochrany lidských práv.
Na straně druhé však vysvětluje dogmatika lidských práv potřebu zvláštních práv
pro určité sociální skupiny odkazem na faktickou nerovnost. Tzv. koncepce pozitivní
diskriminace nebo vyrovnávacích opatření navazuje na starší judikaturu Stálého dvora
mezinárodní spravedlnosti, který již v roce 1935 rozlišoval mezi rovností formální
a faktickou. Ve svém posudku ve věci menšinových škol v Albánii Soudní dvůr dovo-
dil, že rovné zacházení s příslušníky většiny a menšiny může vzhledem k okolnostem
vyústit ve faktickou nerovnost.
3
Konkrétní rozsah a doba trvání vyrovnávacích opatření mohou být vcelku sporné,
jelikož jejich aplikace bytostně závisí mimo jiné na spolehlivosti dostupných empi-
rických dat, na hodnocení důvodů faktické nerovnosti a na společenské přijatelnosti
cíleného znevýhodňování příslušníků většiny, resp. příslušníků skupiny, která je jako
většinová konstruována. V koncepční rovině se však jeví zvláštní úpravy práv žen, dětí,
příslušníků národnostních menšin, osob se zdravotním postižením a migrantů jako
integrální součást celkového systému ochrany lidských práv.
Problematiku násilí na ženách považujeme za jeden z nejlepších příkladů doka-
zujících legitimitu a také praktickou nutnost zvláštní mezinárodněprávní úpravy.
Domníváme se, že nad rámec případných pochybností o některých „perličkách“ soci-
álního inženýrství a prosazování ideálu plně „genderované“ společnosti panuje obecné
přesvědčení o tom, že boj proti fenoménu násilí proti ženám jako obzvlášť zavržení-
hodné formě trestného činu je nezbytný a důležitý. V tomto smyslu chápu příslušnou
mezinárodní úpravu práv žen jako jednotící prvek, který posiluje legitimitu celého
mezinárodního lidskoprávního systému.
. Mezinárodní a evropský rámec
.ͷ Mezinárodněprávní kodifikace
Na mezinárodní úrovni byla od 90. let minulého století věnována větší pozornost
kodifikaci opatření proti násilí na ženách. Zatímco se Úmluva o odstranění všech fo-
rem diskriminace žen z roku 1979 výslovně nezmiňuje o dané problematice,
4
přijalo
Valné shromáždění OSN v roce 1993 Deklaraci o odstranění násilí na ženách.
5
Podle
preambule Deklarace z roku 1993 je násilí proti ženám manifestací historické mocen-
ské nerovnosti mužů a žen.
Klíčový význam má definice „násilí na ženách“, která je obsažena v čl. 1 Deklarace.
Podle této definice označuje pojem „násilí na ženách“ jakýkoli akt genderového („gen-
der-based“) násilí mající za následek fyzickou, sexuální nebo psychickou újmu nebo
3
Minority Schools in Albania
, PCIJ, Ser. A./B., No. 64, 1935, odstavce 64-65.
4
Článek 6 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen zavazuje smluvní státy k přijímání vhod-
ných opatření na potlačení všech forem obchodování se ženami a vykořisťování prostituce žen.
5
Doc. A/RES/48/104 (ze dne 20. prosince 1993).