SLP 07 (2014)

186

Unie romského původu nerozhodoval, ale určitě bude mít možnost tak učinit v blízké

budoucnosti, a toto rozhodnutí bude jistě zajímavé.

Závěr

Na závěr lze jen zopakovat důležitost národních i evropských forem řešení otázky

migrace občanů EU romského původu. Lze předpokládat, že migrace těchto občanů

do jiných členských států bude pokračovat i nadále, pokud se jejich ekonomická a lid-

skoprávní situace v zemích původu nezlepší. Pravděpodobně se míra jejich vyhošťování

bude také dále zvyšovat. Nelze zapomínat na to, že romští migranti patří do šířeji pojíma-

né kategorie migrujících evropských občanů (bez ohledu na etnický původ), kteří jsou

bez prostředků nebo mají omezené finanční zdroje. Tím, že jsou tyto osoby nesplňující

požadavky pro pobyt delší než tři měsíce obviněny ze sociálního turismus a označeny

za nepřiměřenou zátěž pro systém sociálního zabezpečení hostitelské země, mohou být

snadno vyhoštěny. Členské státy mají tendenci nadužívat pro ně snadnou možnost

vyhoštění občanů EU a nehledají k vyhoštění alternativu. Vyhoštění musí zůstat jen

výjimkou ze základního práva na volný pohyb, která se použije pouze v případě sku-

tečného ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, nebo

v případě zneužití práva nebo zátěže pro systém sociálního zabezpečení v hostitelské

zemi. Aby se zabránilo nadměrnému využívání vyhoštění ze strany členských států, je

třeba lépe vymezit právní důvody pro vyhoštění. Také je důležité najít adekvátní řešení

respektující na jedné straně národní zájmy hostitelské země, na druhé straně i zásadu

volného pohybu osob. Komise

na základě průzkumu provedeného v některých člen-

ských státech zdůraznila, že mobilní občané EU jsou čistými přispěvateli do systému

sociálního zabezpečení hostitelské země, jsou více ekonomicky aktivní než státní pří-

slušníci a je méně pravděpodobné, že se stanou příjemci sociálních dávek. Navíc právní

předpisy EU, jejichž cílem je chránit hostitelský stát vůči finanční zátěži, již poskytují

členským státům záruky proti zneužití systému sociálního zabezpečení ekonomicky

neaktivními občany EU. Podobně nedávná studie OECD a Komise z 18. záři 2014

ukazuje, že s přihlédnutím ke stárnutí populace by EU měla lépe využívat pracovní

potenciál migrantů a pokud možno přilákat více kvalifikovaných migrantů.

Viz:

A fact finding analysis on the impact on the Member States’ social security systems of the entitlements of

non-active intra-EU migrants to special non-contributory cash benefits and healthcare granted on the basis of

residence,

DG Employment, Social Affairs, prosinec 2013.

Viz

Matching Economic Migration with Labour Market Needs,

OECD/EU, září 2014.