SLP 07 (2014)

181

nek vůči sociálním dávkám.

Ti, kdo odmítají tuto ARH, jsou vzati do zadržovacích

středisek a posléze je vynucen jejich návrat do země původu.

Komisař pro lidská práva Rady Evropy vyjádřil pochybnosti o „dobrovolnosti“

těchto návratů. Ve skutečnosti jsou organizovány v průběhu policejních operací, při

nichž jsou vyklízeny nelegální tábory, a při tom je dán pouze malý prostor flexibilitě

dotčených. Kromě toho francouzské orgány odebraly cestovní doklady mnoha rom-

ským občanům, ty jim byly vráceny jen v případě takzvaného „dobrovolného“ návratu.

Kvůli složitosti situace, ve které se tito nemajetní migranti bez domova nacházení,

nelze hovořit o skutečně „dobrovolném“ návratu. Navíc ve své zprávě z roku 2012

„Lidská práva Romů a kočovníků v Evropě“

(

Les droits de l’homme des Roms et des Gens du

voyage en Europe

), komisař uvedl, že by bylo lepší prostředky užité k repatriaci Romů

použít k usnadnění jejich integrace do společnosti.

Podobně Evropský výbor pro sociální práva ve svém rozhodnutí z roku 2011 vyda-

ném po společné stížnosti mezinárodních organizací proti Francii

uvedl, že projekt

humanitární podpora návratu byla vlastně zastřená forma kolektivního vyhoštění, ne-

boť tato podpora byla poskytnuta těsně po evakuaci nelegálních táborů a pod po-

hrůžkou vyhoštění z Francie.

Podle tohoto orgánu přijetí finanční pomoci migranty

ukázalo především jejich „situaci krajní nouze či krajní nejistoty“ a nedostatek ekono-

mické svobody. Za těchto podmínek nelze hovořit o volném pohybu těchto migrantů.

V roce 2012 Francie a Rumunsko podepsaly dohodu o spolupráci v pozorování

a v reintegraci 80 rumunských rodin do rumunské společnosti poté, co tyto rodiny

opustily Francii. Jednalo se o pilotní projekt na dobu dvou let, jehož cílem skutečně

je humanitární pomoc k návratu. Takovýto dlouhodobý projekt rozhodně dává větší

smysl, než prosté vyhoštění rumunských a bulharských občanů z Francie, při kterém

je velká pravděpodobnost, že se vyhoštění vrátí zpět do Francie kvůli nepříznivým

podmínkám v zemi jejich původu.

͹.ͻ Diskriminace etnické skupiny

Francouzské správní postupy a vyjádření některých politiků ukazují, že koordino-

vané vystěhovávání nelegálních táborů a repatriace vystěhovaných v zemi původu je

zaměřena proti unijním občanům romského původu. Již v roce 2009 Evropský par-

lament ve své zprávě o provádění směrnice 2004/38/ES poznamenal, že v některých

členských státech se diskriminace

různých národních a etnických komunit zdá být

cílená. Směrnice 2004/38/ES musí být uplatňována bez diskriminace mezi občany

EU. Mnoho článků evropských smluv zakazují diskriminaci občanů Unie.

Mnohé

Viz oběžník č. 2012-16 CNAF z 16. dubna 2012.

Viz rozsudek

Centre sur les droits au logement et les expulsions (COHRE) c. France

, stížnost č. 63/2010.

Přítomnost úředníků francouzského Úřadu pro imigraci a integraci – OFII – v době vydávání OQTF po-

licií během evakuace nelegálních táborů silně přispěla k podpisu formulářů pro pomoc při humanitární

návratu dotčenými osobami a potvrzuje hypotézu o nedobrovolnosti.

Viz například články 2 a 3 Smlouvy o EU, články 10 a 19 SFEU.