![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0252.jpg)
250
o právech dítěte dává nezletilému právo být slyšet.
53
Jemu či jeho zástupci, resp. pří-
slušenému orgánu má být dána možnost vyjádřit se ke všem záležitostem, které se ho
týkají, zejména pak v řízeních soudních či správních, a státům je uložena povinnost
věnovat těmto názorům patřičnou pozornost. Při aplikaci nejnižšího standardu, který
směrnice povoluje, by stát vytvořil vnitrostátní úpravu, která – jak již bylo uvedeno
výše – není v souladu s jeho mezinárodními závazky (všechny členské státy EU jsou
kupříkladu stranami Úmluvy o právech dítěte), ježto by dítěti neumožnil „být slyšet“.
54
Je samozřejmé, že stát musí postupovat v souladu se všemi svými závazky, k nimž je
třeba také přidat Listinu základních práv EU, která hovoří ve prospěch práva dítěte
na možnost vyjádřit se přiměřeně věku.
55
Nezletilému bez doprovodu je neprodleně určen
zástupce
. Právo EU, tedy proce-
durální směrnice stanoví požadavky na jeho osobu, musí mít odborné znalosti k tomu,
aby mohl plnit své povinnost podle nejlepšího zájmu dítěte. Může dokonce jít o tutéž
osobu, která je jako zástupce dítěti předělena podle přijímací směrnice.
56
Odborné
znalosti, které směrnice po zástupci požaduje, neznamenají nutnost kupříkladu práv-
ního vzdělání, protože směrnice předpokládá možnost odmítnout poskytnutí bezplat-
né právní pomoci například v případě, že má zástupce nezletilého právní kvalifikaci.
57
Zástupcem nebude nutně osoba, která je nezletilému opatrovníkem, tedy někým, kdo
se mu průběžně věnuje a pomáhá mu, aby si dokázal poradit v novém prostředí. Z hle-
diska směrnice postačuje osoba, která ho především informuje. Kupříkladu u otázky
osobního pohovoru má zástupce nezletilého bez doprovodu „
informovat o významu
a možných důsledcích osobního pohovoru a“
(pouze!)
„případně o tom, jak
“ se na něj má
připravit.
58
Směrnice také neukotvuje potřebu nezávislosti, nestrannosti a nepředpoja-
tosti zástupce. Zde vidím jednu z největších promarněných šancí při vytváření lepšího
prostředí pro dětské uprchlíky. Dobrý opatrovník dětskému uprchlíkovi pomůže více
než množství procesních záruk. Příklad toho, jak by měl vypadat a jednat dobrý opat-
rovník, je možné nalézt v zajímavém materiálu připraveném irskou nevládní organizací
Irish Refugee Council.
59
53
Srov. čl. 12 Úmluvy o právech dítěte.
54
Tématem se zabývá též SMYTH, C.:
European Asylum Law and the Rights of the Child
. Routledge, New
York, 2014, s. 96-137.
55
Srov. čl. 24 odst. 1 Listiny základních práv EU: „Děti mají právo na ochranu a péči nezbytnou pro jejich
blaho. Mohou svobodně vyjadřovat své názory. V záležitostech, které se jich dotýkají, se k těmto názorům
musí přihlížet s ohledem na jejich věk a vyspělost.“
56
Srov. čl. 25 odst. 1 písm. a) procedurální směrnice.
57
Srov. čl. 25 odst. 6 písm. d) procedurální směrnice.
58
Srov. čl. 25 odst. 1 písm. b) procedurální směrnice.
59
Srov.
Closing a Protection Gap (Core Standards for Guardians of Separated Children)
vydaný Irskou uprchlickou
radou (Irish Refugee Council) v roce 2011, dostupný na:
http://www.corestandardsforguardians.eu/(otevřeno 23. 5. 2014).