Table of Contents Table of Contents
Previous Page  252 / 300 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 252 / 300 Next Page
Page Background

250

o právech dítěte dává nezletilému právo být slyšet.

53

Jemu či jeho zástupci, resp. pří-

slušenému orgánu má být dána možnost vyjádřit se ke všem záležitostem, které se ho

týkají, zejména pak v řízeních soudních či správních, a státům je uložena povinnost

věnovat těmto názorům patřičnou pozornost. Při aplikaci nejnižšího standardu, který

směrnice povoluje, by stát vytvořil vnitrostátní úpravu, která – jak již bylo uvedeno

výše – není v souladu s jeho mezinárodními závazky (všechny členské státy EU jsou

kupříkladu stranami Úmluvy o právech dítěte), ježto by dítěti neumožnil „být slyšet“.

54

Je samozřejmé, že stát musí postupovat v souladu se všemi svými závazky, k nimž je

třeba také přidat Listinu základních práv EU, která hovoří ve prospěch práva dítěte

na možnost vyjádřit se přiměřeně věku.

55

Nezletilému bez doprovodu je neprodleně určen

zástupce

. Právo EU, tedy proce-

durální směrnice stanoví požadavky na jeho osobu, musí mít odborné znalosti k tomu,

aby mohl plnit své povinnost podle nejlepšího zájmu dítěte. Může dokonce jít o tutéž

osobu, která je jako zástupce dítěti předělena podle přijímací směrnice.

56

Odborné

znalosti, které směrnice po zástupci požaduje, neznamenají nutnost kupříkladu práv-

ního vzdělání, protože směrnice předpokládá možnost odmítnout poskytnutí bezplat-

né právní pomoci například v případě, že má zástupce nezletilého právní kvalifikaci.

57

Zástupcem nebude nutně osoba, která je nezletilému opatrovníkem, tedy někým, kdo

se mu průběžně věnuje a pomáhá mu, aby si dokázal poradit v novém prostředí. Z hle-

diska směrnice postačuje osoba, která ho především informuje. Kupříkladu u otázky

osobního pohovoru má zástupce nezletilého bez doprovodu „

informovat o významu

a možných důsledcích osobního pohovoru a“

(pouze!)

„případně o tom, jak

“ se na něj má

připravit.

58

Směrnice také neukotvuje potřebu nezávislosti, nestrannosti a nepředpoja-

tosti zástupce. Zde vidím jednu z největších promarněných šancí při vytváření lepšího

prostředí pro dětské uprchlíky. Dobrý opatrovník dětskému uprchlíkovi pomůže více

než množství procesních záruk. Příklad toho, jak by měl vypadat a jednat dobrý opat-

rovník, je možné nalézt v zajímavém materiálu připraveném irskou nevládní organizací

Irish Refugee Council.

59

53

Srov. čl. 12 Úmluvy o právech dítěte.

54

Tématem se zabývá též SMYTH, C.:

European Asylum Law and the Rights of the Child

. Routledge, New

York, 2014, s. 96-137.

55

Srov. čl. 24 odst. 1 Listiny základních práv EU: „Děti mají právo na ochranu a péči nezbytnou pro jejich

blaho. Mohou svobodně vyjadřovat své názory. V záležitostech, které se jich dotýkají, se k těmto názorům

musí přihlížet s ohledem na jejich věk a vyspělost.“

56

Srov. čl. 25 odst. 1 písm. a) procedurální směrnice.

57

Srov. čl. 25 odst. 6 písm. d) procedurální směrnice.

58

Srov. čl. 25 odst. 1 písm. b) procedurální směrnice.

59

Srov.

Closing a Protection Gap (Core Standards for Guardians of Separated Children)

vydaný Irskou uprchlickou

radou (Irish Refugee Council) v roce 2011, dostupný na:

http://www.corestandardsforguardians.eu/

(otevřeno 23. 5. 2014).