Table of Contents Table of Contents
Previous Page  15 / 68 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 15 / 68 Next Page
Page Background

15

Tescoma magazín |

Dneska už jsou i u nás suroviny zajímavější.

Posun vidím například v mase. Už jsou

tu firmy, které je umí dodávat opravdu

kvalitní, a také lidé už tady pochopili, že

všechno potřebuje čas. Že i maso musí zrát,

že kvalitní produkt potřebuje větší péči, čas

a zkušenost. A nejen maso, ale třeba i vína.

Co máte rád z české kuchyně?

Já pracuju každý den ve své restauraci,

takže české jídlo nejím tolik. Ale třeba svíč-

ková, ovšem musí být opravdová, je výtečná.

A zrovna teď jsem jedl vaše zabíjačkové

speciality, jelítka, a to tedy opravdu miluju,

fantastické. Nebo občas si zajdu na českou

kuchyni do restaurace Na Pekárně. Tam ji

vaří skvěle.

Zajdete někdy na něco italského ke konku-

renci?

Určitě. Mám tu kamarády jak anglické,

protože jsem žil deset let v Anglii, tak

italské. A to je důležité, abychom se stýkali,

oni jsou pro mě Itálie. Máme stejný humor,

jdeme na golf a je nám dobře. Ale všichni

máme dost práce, takže to není zase tak

často. Naštěstí hodně cestuji.

A nějaký oblíbený podnik v Praze, kde se

vaří dobrá „Itálie“?

Moc dobrou italskou kuchyni vaří kama-

rád v restauraci Casa De Carli, tam si rádi

zajdeme s manželkou i s přáteli.

Vařil jste dříve na nejrůznějších místech

světa, nechybí vám větší pole kuchařské

působnosti?

V Praze jsem moc spokojený. Je to opravdu

první země, kde se necítím jako cizinec. Lidé

jsou milí, všechno funguje, byznys běží...

Opravdu všechno funguje? Tady?

(Smích) Ale opravdu je to lepší než

v Itálii, to stoprocentně. Sice ne tak jako

v Anglii, ta je úžasně kosmopolitní. Ta mi

opravdu otevřela hlavu. Ale tady jsem rád

a opravdu jsem tu spokojený.

Svět se navíc globalizuje, všechno je dnes

dostupnější...

V každé restauraci v Praze mají najed-

nou novozélandské jehněčí, stejné kuřecí

a americké maso, ale tak by to nemělo být.

Já říkám kuchařům, proč kupujete jehně-

čí z Nového Zélandu? Copak tu nemáte

svoje? To se pak globalizují i chutě a to je

škoda. Já se naopak pokouším o to, aby byly

co nejautentičtější. Ale pak občas vidíte –

přijdou k vám Američani a chtějí po vás

své americké maso! V mé restauraci. A to já

nechci. To se rozčiluju. Víte, kuchaři jsou

prostě komplikovaní lidé (smích).