SLP 06 (2014)

ČR poskytován příspěvek na pořízení vybavení nutného pro vznik nového pracovní-

ho místa pro osobu se zdravotním postižením.

Úřad práce ČR místním šetřením

zjišťuje, zaměstnavatel skutečně přizpůsobil pracovní prostředí pro zaměstnávání se

zdravotním postižením podle potřeb konkrétních zaměstnanců (např. architektonické

bariéry, sociální zázemí, parkování). Nově zřízené pracovní místo je nutno osobami se

zdravotním postižením obsazovat následující 3 roky.

O přiznání příspěvku rozhoduje

krajská pobočka Úřadu práce ČR, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je

právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou

osobou.

Příspěvek na zřízení chráněného pracovní místa, včetně samostatné výdě-

lečné činnosti osob se zdravotním postižením, patří k méně využívaným nástrojům

APZ (z pohledu počtu podpořených osob). V celé ČR podíl osob umístěných na tyto

nástroje aktivní politiky zaměstnanosti na celkovém počtu osob podpořených v rámci

všech nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2012 činil 1,6%.

V zájmu boje proti zneužívání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravot-

ním postižením na chráněném pracovním místě je zaměstnavatel od 1. 1. 2012

povi-

nen v žádosti o příspěvek prohlásit, zda uzavřel či neuzavřel v období 12 měsíců před

podáním žádosti o příspěvek smlouvu, na jejímž základě byl zaměstnanec povinen od-

vádět finanční prostředky zaměstnavateli nebo jiným právnickým či fyzickým osobám.

Úřad práce ČR před uzavřením dohody o vymezení či zřízení chráněných pracovních

míst šetřením na místě ověří, zda se v žádosti uvedené informace zakládají na pravdě.

Zaměstnavatel je povinen se samozřejmě zdržet sjednání takovéhoto ujednání po celou

dobu platnosti dohody. Dále je povinen osobám se zdravotním postižením vyplácet

mzdu bezhotovostním způsobem.

Součástí žádosti o příspěvek může být v tomto případě i podnikatelský záměr vztahující se ke zřizování

nových pracovních míst. Úřad práce ČR pak ale posuzuje též efektivnost vynakládání prostředků ze

státního rozpočtu, tj. životaschopnost podnikatelského záměru a předpoklad udržitelnosti zřizovaných

pracovních míst, ekonomickou situaci zaměstnavatele, strukturu volných pracovních míst v daném regi-

onu vhodných pro osoby se zdravotním postižením apod.

V případě zřízení jednoho pracovního místa se v roce 2012 jednalo o částku 189.808Kč.

Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl za-

městnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní

poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli,

který o něj požádal. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den

pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance ne-

lze poskytnout žádnému z nich. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky

na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměst-

nanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího

základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.

MPSV: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012, Praha 2013, MPSV ISBN 978-80-7421-

064-8, str. 52.

Srov. ust. § 6 vyhlášky č. 518/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 390/2011 Sb.

K poměrně kontroverzní podmínce viz

mezovani_chpm (Cit.: 22. 1. 2014).