SLP 06 (2014)

jedná o invaliditu prvního stupně, při poklesu nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, se

jedná o invaliditu druhého stupně, a při poklesu nejméně o 70%, se jedná o invaliditu

třetího stupně.

O posouzení toho, zda snížení funkčních schopností na úrovni těla, jedince nebo

společnosti

je postačující pro klasifikaci jako zdravotní postižení dle zákona o zaměst-

nanosti tedy rozhodují posudkoví lékaři nositele důchodového pojištění. Posudkoví lé-

kaři jsou součástí Lékařské posudkové služby.

Pokud se při posouzení pracovní schop-

nosti

a jejího poklesu neprokáže, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

pojištěnce, posudkový proces končí, přičemž tuto skutečnost musí posudkový lékař

OSSZ uvést do posudkového závěru posudku o invaliditě. Proti výsledku posouzení či

posudku o invaliditě, který obdrží pojištěnec, nelze uplatnit opravný prostředek podle

platné úpravy. Posudek o invaliditě nemá povahu „rozhodnutí“, slouží jen jako je-

den z podkladů pro rozhodování o dávce důchodového pojištění. Opravný prostředek

může klient uplatnit až po vydání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení.

Od 1. 1. 2012 sice již není Úřadu práce ČR umožněno vydávat rozhodnutí o uzná-

ní osobou zdravotně znevýhodněnou. Dle přechodných ustanovení zákona o zaměst-

nanosti však platí rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou vydaná

do 1. 1. 2012 po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do 1. 1. 2015.

Po dobu

platnosti těchto rozhodnutí budou osoby zdravotně znevýhodněné považovány pro

účely zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením ve smyslu ust. § 67 odst. 2

písm. b) zákona o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. 1. 2012.

Právní úprava rozlišuje osobu s těžším zdravotním postižením. Za ni se považuje

osoba uznaná invalidním ve 3. stupni [ust. § 67 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstna-

Srov. definici „disablity“ dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disablity a zdraví, která je

českém znění dostupná např. zde

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=

1&sqi=2&ved=0CCsQFjAA&url=http%3A%2F

%2Fwww.mzcr.cz

%2FOdbornik%2FSoubor.ashx%3F-

souborID%3D10099%26typ%3Dapplication%2Fpdf%26nazev%3Dmkf_cz.pdf&ei=-cfYUs7vCumdy-

QOr8IGYDQ&usg=AFQjCNE0EeT9qEYfDB2VntqhMq4SfKAEnQ (Cit.: 17. 1. 2014).

Posuzovat zdravotní stav pro účely provádění sociálního zabezpečení mohou kvalifikovaní odborníci

v daném oboru, kteří splňuji kvalifikační předpoklady stanovené zákonem 95/2004 Sb., o podmínkách

získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického

povolání a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 185/2009 Sb., v platném znění. K průběhu posouzení

viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 1996, sp. zn. 1 Cao 133/96 nebo rozsudek

Nejvyššího správního soudu ze dne 15.9.2004, č.j. 3 Ads 7/2004-70.

Zdravotní stav pojištěnce se zjišťuje prostřednictvím funkčních vyšetření, odborných nálezů a lékař-

ských zpráv, či dalších vyšetření specialistů. Z posudkově medicínského hlediska jsou významné nálezy,

ze kterých na základě klinických, laboratorních, zobrazovacích nebo jiných vyšetření vyplývá rozsah a tíže

omezení funkce orgánu, systému a dopad zdravotního postižení na fyzické, duševní a smyslové schop-

nosti, a tím i na pracovní schopnost pojištěnce. V případě potřeby může posudkový lékař OSSZ provést

podle svého uvážení vlastní šetření.

Tak výslovně čl. II odst. 5 zákona č. 367/2011 Sb., srov. však Červinka, T., Hůrka, P., Leiblová, Z.,

Muška, F., Pelech, P., Přib, J., Trylč, L., Ženíšková, M.: Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením,

důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen a dalších kategorií, Anag 2012, str. 13, kde se

uvádí datum 31. 12. 2014.