46 / 124
44
u těchto osob jistou součásti léčebného procesu, neboť opětovné zapojení do práce či
udržení pracovního kontaktu je důležité pro udržení psychické pohody a předcházení
vzniku souvisejících nemocí.
5
Nejedná se přitom o otázku marginální. Dle výběrového šetření pracovních sil je
počet osob se zdravotním postižením v České republice odhadován na 10% populace,
tedy 1.015.548 osob.
6
Též z celoevropského hlediska nabývá tato otázka stále intenziv-
nějšího významu, neboť např. po roce 2020 se očekává, že až třetina obyvatel Evropy
bude starší 60 let a tedy pocítí významnější zdravotní problémy. Podle nejnovějších od-
hadů OSN má disabilitu přibližně 10% světové populace, tedy asi 650 milionů osob,
a jejich počet se neustále zvyšuje.
7
Osoby s disabilitou jsou tak nejpočetnější menšinou
ve světě. K podpoře osob se zdravotním postižením je v souladu se závěry Ústavního
soudu
8
určena celá paleta nástrojů od daňových úlev, příspěvků
9
a dotací, přes sociální
služby,
10
zvýhodnění při zadávání veřejných zakázek,
11
až po podporu ze strany nestát-
ních organizací zaměřujících se na tuto oblast života společnosti.
12
S blížícím se jubileem se nabízí v tomto unikátním českém případě zhodnotit sku-
tečnou efektivitu vybraných klíčových nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdra-
votním postižením a aktivní politiky zaměstnanosti jako celku. Za tím účelem bude
nejprve pojednáno o vymezení pojmu osoba se zdravotním postižením. Následně bude
stručně představena situace na českém trhu a některé základní instituty administrativní
podpory při zaměstnávání osob se zdravotním postižením jako je pracovní rehabilita-
ce, povinný podíl a příspěvky určené na podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením na chráněném pracovním místě.
5
Obdobně Koldinská, K.: Sociální právo, 1. vydání, C.H. Beck, Praha 2007,
str
. 96-98.
6
Srov. ČSU: Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007, vydáno
v roce 2008, dokument je k dispozici zde
http://www.nrzp.cz/dokumenty/Vybrane_statisticke_udaje_OZP_2007.pdf (Cit.: 20. 1. 2014). Podle výzkumu Dupré, D. &Karjalainen, A. (2003), který se uskutečnil
v rámci Evropského roku osob se zdravotním postižením 2003, byl podíl osob se zdravotním postižením
v České republice tehdy odhadován na úrovni 20,2%. Tato studie ovšem zahrnula do kategorie osob se
zdravotním postižením též zaměstnance, kteří měli statut pracovní neschopnosti delší než 6 měsíců.
7
Srov.
http://www.un.org/disabilities/default.asp?id=1515(Cit.: 22. 1. 2014).
8
Srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2003, sp. zn. II. ÚS 635/01.
9
Srov. např. zákon č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně
souvisejících zákonů.
10
Srov. ust. § 48 zákona o sociálních službách.
11
Srov. ust. § 101 zákona o veřejných zakázkách. k tomu např. Zákon o veřejných zakázkách, 3.vydání,
C.H. Beck, Praha 2012, str. 615-621.
12
Srov. ust. § 484 občanského zákoníku. V České republice existovala před rokem 1989 jediná celorepubli-
ková nevládní organizace Svaz invalidů. Po roce 1989 vznikly téměř souběžně dvě sdružení Sbor zástupců
organizací zdravotně postižených a Sdružení zdravotně postižených v ČR. V rámci integračního procesu
České republiky do EU a také pro zajištění hospodárnosti a přehlednosti byla zformována Národní rada
zdravotně postižených České republiky, která v současné době zastřešuje více než 71 organizací, které
vytvářejí šest komor zaměřených na konkrétní skupiny postižení (duševní, mentální, sluchové, tělesné,
vnitřní a zrakové).