41 / 124
39
poskytovatel uzavřenou smlouvu.
8,9
Pro zcela specifický režim poskytování neodkladné
péče svědčí ostatně i to, že ji lze/je nutno poskytovat v zákonem předjímaných přípa-
dech i bez souhlasu pacienta.
10
Téměř bezvýjimečnou povinnost poskytovat neodkladnou péči lze považovat za po-
zitivní opatření k realizaci ústavně zaručeného práva na ochranu zdraví, kdy zákono-
dárce splnění povinnosti poskytnout neodkladnou péči ukládá všem poskytovatelům
a v této souvislosti stanoví, že pro poskytování neodkladné péče pojištěnci se nevyža-
duje smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem.
11
Lze dokonce konstato-
vat, že tutéž povinnost poskytnout neodkladnou péči mají všichni poskytovatelé vůči
všem osobám na území České republiky, a to aniž by byla jako prerekvizita vyžadová-
na účast pacienta na jakékoliv formě zdravotního pojištění. Výši úhrady neodkladné
péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění však v závislosti na tom, zda se
jedná o smluvního, či nesmluvního poskytovatele, stanovovala úhradová vyhláška pro
rok 2013 odlišně – s nižší hodnotou bodu pro nesmluvního poskytovatele.
. Argumentace Ústavního soudu
Ústavní soud ČR ve svém nálezu Pl. ÚS 19/13 komplikovaně dovozuje, že toliko
odlišná hodnota bodu nemusí nutně sama o sobě zakládat protiústavní nerovnost v po-
stavení smluvních a nesmluvních poskytovatelů, a zasahovat tak nepřípustně do práva
druhých zmíněných na podnikání, neboť zatímco u smluvních poskytovatelů lze kupř.
uplatnit se strany zdravotní pojišťovny regulační srážky na zdravotní péči poskytova-
nou celkem v určité odbornosti, obdobná omezení není možná uplatnit u nesmluv-
ních poskytovatelů. Ústavní soud však problém spatřuje právě v předmětném rozdílu
činícím 25%, neboť je toho názoru, že za takových podmínek by mohlo být nesmluv-
ním poskytovatelům při větším objemu poskytované neodkladné péče znemožněno
dosahování zisku, neboť by poskytovanou péči dotoval.
12
Na dalším místě svého nálezu pak Ústavní soud s odkazem na stávající judikaturu
týkající se proplácení poskytnuté neodkladné péče označuje vyšší hodnotu bodu v pří-
padě smluvních poskytovatelů toliko za určité beneficium, mající povahu jakési nepřímé
kompenzace za další povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu; tu však Ústavní soud
nepovažuje za důvod způsobilý odůvodnit předmětnou nerovnost ve výši úhrad za ne-
odkladnou péči (zřejmě z důvodu, že se jedná právě o rozdíl 25% – pozn. H. P.). Avšak
i kdyby tomu tak bylo, sníženou hodnotu bodu ve výši 75% plné hodnoty body by dle
Ústavního soudu nebylo možno akceptovat bez mechanismu, který by garantoval,
8
Ust. § 48 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách.
9
Ust. § 48 odst. 3 zákona o zdravotních službách.
10
Ust. § 38 zákona o zdravotních službách. K tomu srov. odlišnou konstrukci čl. 8 Úmluvy o biomedicíně.
11
Ust. § 17 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
12
Pl.ÚS 19/13 na str. 28-29.