SLP 06 (2014)

aby nesmluvní poskytovatel neposkytoval nakonec neodkladnou péči na své vlastní

náklady.

Domnívám se, že argumentace Ústavního soudu není ani zcela srozumitelná ani

přesvědčivá, navíc neodpovídá ani jeho dosavadní judikatuře.

͹. Dosavadní judikatura

Finančními toky v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, nastavením úhrad

zdravotní péče a z toho vyplývajícího potenciálního zvýhodnění některých poskytovatelů

se Ústavní soud ve svém nálezu

19/13 nezabýval poprvé. Co se jeho meritorních

rozhodnutí týče, za pozornost nepochybně stojí nález ve věci regulačních poplatků,

ve kterém Ústavní soud mimo jiné konstatoval, že neplnění povinnosti vybírat regu-

lační poplatky lze považovat za nekalou deformaci soukromoprávních vztahů, do jisté

míry analogickou k porušování pravidel hospodářské soutěže.

V nálezu I. ÚS 2785/08 Ústavní soud důrazně odmítl rovnost ad absurdum, popí-

rající základní antidiskriminační požadavek nakládat se stejným stejně, s různým růz-

ně, když judikoval, že zdravotní pojišťovna uplatňující srážku (zde konkrétně ve výši

5.145Kč) za překročení úhrad za lékovou preskripci je povinna diferencovat mezi pří-

pady, kdy k překročení došlo nehospodárným poskytováním zdravotní péče, a kdy

z nezbytných důvodů.

Nelze zároveň nepoukázat na obiter dicta výše uvedeného nálezu, v kterém se Ústavní

soud ztotožňuje s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ve věci poskytnutí neodkladné

péče pojištěnci při současném překročení nasmlouvaného objemu.

Nejvyšší soud ČR

tímto rozhodnutím zrušil rozsudky krajského a okresního soudu, jimiž byla zamítnuta

žaloba na zaplacení 1.100.010,59Kč, kterých se na zdravotní pojišťovně domáhala

nemocnice na základě poskytnuté zdravotní péče nad rámec sjednaného finančního

limitu. Nejvyšší soud ČR upozornil na neoprávněné a nedůvodné rozlišování mezi ne-

smluvními poskytovateli, kteří poskytli nedokladnou péči a tato jim byla proplacena,

a poskytovateli smluvními, kteří poskytli neodkladnou péči po vyčerpání smluvně do-

hodnutého objemu neodkladné péče a kterým tuto péči zdravotní pojišťovna odmítla

uhradit. Dle názoru Nejvyššího soudu ČR je nepřípustné, aby poskytovatel,

mající

s pojišťovnou uzavřenou smlouvu, který po vyčerpání sjednaného finančního limitu po-

skytl pojištěnci zdravotní pojišťovny nutnou a nedokladnou péči, byl v horším postavení

než poskytovatel, který s příslušnou pojišťovnou smlouvu uzavřenou vůbec nemá.

Pl.ÚS 19/13 na str. 29.

Pl. ÚS 1/08.

25 Cdo 3507/2008.

Pův. terminologií vycházející z v té době platného a účinného zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,

„zdravotnické zařízení“.