50 / 124
48
zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Proces
začíná vypracováním individuálního plánu pracovní rehabilitace, který povinně ob-
sahuje předpokládaný cíl pracovní rehabilitace, formy pracovní rehabilitace, předpo-
kládaný časový průběh pracovní rehabilitace a termíny a způsob hodnocení účinnosti
stanovených forem pracovní rehabilitace. Po vytvoření individuálního plánu pracovní
rehabilitace zadá úřad práce provedení pracovní rehabilitace některému z jejích poskyto-
vatelů. Rehabilitace (i rekvalifikace) může být prováděna též u zaměstnavatele na praco-
višti. Úhrada nákladů ze strany Úřadu práce ČR je ovšem vázána na předchozí sjednání
dohody mezi příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce ČR a zaměstnavatelem.
27
ͻ. Povinný podíl
Základním administrativním nástrojem pro administrativní podporu zaměstnávání
osob se zdravotním postižením tzv. povinný podíl. Zaměstnavatelé s více než 25 za-
městnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním posti-
žením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměst-
navatele. Výjimka platí pouze pro členy výjezdních skupin poskytovatele zdravotnické
záchranné služby, příslušníky a vojáky z povolání ve služebním poměru, zaměstnance
obce zařazených do obecní policie, zaměstnance Českého báňského úřadu a obvod-
ních báňských úřadů, pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů. Pro zjištění
celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se
zdravotním postižením a povinného podílu, je rozhodný průměrný roční přepočtený
počet zaměstnanců. Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu za-
městnanců a výpočtu plnění povinného podílu stanoví Ministerstvo práce a sociálních
věci prováděcím právním předpisem.
28
Povinný podíl činí 4%. Zaměstnavatelé mohou plnit povinný podíl zaměstnáváním
osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, odebíráním výrobků nebo služeb
od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se
zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo ode-
bíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami
samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním
zakázek těmto osobám, nebo odvodem do státního rozpočtu. Případně si mohou zvolit
kombinaci přímého zaměstnávání, náhradního plnění a odvodu do státního rozpočtu.
29
27
Srov. ust. § 110 a 73 zákona o zaměstnanosti.
28
Ust. § 15 a násl. vyhlášky č. 518/2004 Sb. kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
29
Výklad k postupu MPSV, resp. Úřadu práce ČR v těchto případech byl podán v článku Stádníka
a Židoňové nazvaném Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v přípa-
dech fúze zaměstnavatelů. Autoři prosazují princip sčítání hodin odpracovaných před i po fúzi (srov. § 15
odst. 3 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004, o zaměstnanosti, ve znění pozděj-
ších předpisů), a to i v případě fúzí nově vzniklých společností či družstev. Ve zmíněném článku (i platné
metodice MPSV) se uvažuje o použití poměrné části ročního fondu pracovní doby pouze v případech
sloučení, kdy všechny společnosti nebo družstva (zanikající i existující) zahájily svou činnost v průběhu
daného kalendářního roku, a i v takovém případě by se měla pro všechny zúčastněné použít poměrná část