SLP 11 (2016)

vliv kastrace a zejména její nezastupitelnost pro účinné snížení recidivity sexuálních

deliktů pacientů zpochybňují.

Sexuologická společnost ČLS JEP provedla vlastní studii formou dotazníkového šetře-

ní, které se týkalo celkem 93 kastrovaných parafiliků. Z tohoto počtu dotazník zodpově-

dělo 50 osob s lékaři a 43 osob samostatně a anonymně. Sexuální delikt po kastraci spá-

chaly čtyři osoby a nesexuální delikt 19 osob ze všech 93 respondentů. Ze somatických

problémů byla nejčastější obezita (u 31 osob), psychickými problémy (nejčastěji pocity

izolace, podrážděností či depresí) trpěla přibližně polovina pacientů. Pokleslo zneuží-

vání alkoholu i drog. Celkový psychický stav hodnotilo třicet respondentů vyplňují-

cích dotazník s lékařem jako lepší oproti stavu před kastrací, zatímco tři osoby hovořily

o zhoršení; respondenti vyplňující dotazník samostatně na tuto otázku neodpovídali.

Následující set otázek byl určen pouze respondentům odpovídajícím samostatně.

Z celkového počtu 43 jich 26 uvedlo, že by kastraci podstoupili opakovaně, 13 by ji

znovu nepodstoupilo a čtyři nevědí. 38 respondentů hodnotí své rozhodnutí o kast-

raci jako dobrovolné, pět jako nedobrovolné. Na otázku, zda byli dostatečně poučeni

o následcích kastrace, odpovědělo 37 respondentů kladně, 5 záporně a jeden se zdržel

odpovědi: vyčítáno bylo nepoučení o nežádoucích následcích kastrací či o možnos-

ti uložit ejakulát do spermabanky. 35 respondentů vyjádřilo spokojenost s tělesným

stavem po kastraci a šest nespokojenost; s psychickým stavem bylo spokojeno 38 re-

spondentů a pět nespokojeno; se sexuálním životem 26 spokojeno a 14 nespokojeno.

Přes uvedené výhody terapeutické kastrace stále zůstávají otevřené dvě základní

otázky. Zaprvé se lze ptát, zda je souhlas pacientů s kastrací možné považovat za sku-

tečně dobrovolný, pokud je alternativou dlouhodobý pobyt v psychiatrickém nebo

vězeňském zařízení.

Jestliže dojdeme k závěru, že rozhodnutí k podstoupení kast-

race ve většině případu opravdu dobrovolné je, stále je možné zpochybnit legitimitu

kastrací otázkou, zda důstojnost člověka spočívající v zachování jeho tělesné integrity

ve vztahu k sexuální funkci představuje záležitost veřejného zájmu, která svým význa-

mem převažuje právo jedince na sebeurčení.

Kastracemi sexuálních delikventů se zabývají obě zprávy mezinárodních organizací,

které jsme přiblížili v pojednání o omezovacích prostředcích. OSN i Rada Evropy se

přitom k tomuto způsobu léčby parafilie stavějí odmítavě.

Srov. HEIM, Nikolaus, HURSCH, Carolyn J. Castration for sex offenders: Treatment or punishment?

Archives of Sexual Behavior.

1979, roč. 8, č. 3, s. 281-304

ZVĚŘINA, Jaroslav, WEISS, Petr, HOLLÝ, Martin. Výsledky terapeutické kastrace u parafilních sexuálních

delikventů. In

Sexuologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

. Dostupné na URL

-delikventu_10012_1045_3.html> [cit. 28. 11. 2016], s. 15-23

Ibid

., s. 23-25

Srov. HEIM, Nikolaus, HURSCH, Carolyn J. Castration for sex offenders: Treatment or punishment?

Op. cit., s. 281-304, nebo Zpráva CPT viz níže v textu.