SLP 11 (2016)

94 / 144

92
Marii Terezii a celé své okolí, že mučení a trest smrti musí být zakázané.3 Argumentoval
tím, že mučení nezaručuje lepší výsledek a nevede k nápravě, ale naopak, že zvyšuje
riziko postihu nevinné osoby, donucené k doznání mučením, zatímco skutečný pacha-
tel nadále spravedlnosti uniká. Jeho vliv byl tak veliký, že v určitém období císařov-
na Marie Terezie dokonce stanovila pro Sonnenfelse omezení, které se týkalo zákazu
přednášet na toto téma. Nakonec však ustoupila a za vlády jejího syna Josefa II. získalo
zrušení mučení v Habsburské monarchii právní zakotvení.4 Obdobný zákaz byl po-
stupně uplatněn ve všech evropských zemích. Po druhé světové válce se s tímto ná-
zorem ztotožnila i většina mezinárodního společenství, když 10. prosince 1948 Valné
shromáždění Organizace spojených národů schválilo svou rezolucí Všeobecnou dekla-
raci lidských práv.5 Článek 5 této deklarace stanoví, že nikdo nesmí být mučen nebo
podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. O dva
roky později byla na regionální úrovni v Evropě přijata Úmluva o ochraně lidských
práv a základních svobod (dále také „EÚLP“).6 Článek 3 EÚLP zní téměř identicky
s článkem 5 Všeobecné deklarace lidských práv.7 Evropská úmluva o lidských právech
ve svém textu pouze neobsahuje slovo „krutému“ [zacházení], jehož obsah však vyplý-
vá z judikatury ESLP.8
Za účelem posílení ochrany osob zbavených svobody proti mučení a nelidskému
či ponižujícímu zacházení nebo trestání prostředky preventivní povahy, byl na půdě
Rady Evropy zřízen Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižují-
címu zacházení nebo trestání (dále také „CPT“). Vznikl na základě Evropské úmluvy
o zabránění mučení a nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání (dále také
„ECPT“ nebo „Evropská úmluva o zabránění mučení“).9 Tato úmluva byla sjednána
v roce 1987 a vstoupila v platnost po uložení sedmé ratifikační listiny v roce 1989.10
Ihned v roce 1990 CPT uskutečnil svoji první návštěvu do Rakouska.11 Pokud jde
3 HAMMEL, Andrew. Ending the Death Penalty: The European Experience in Global Perspective. New York:
Pavgrave Makmillan, 2010, s. 58
4 BAR, Ludwig. A History of Continental Criminal Law. New Jersey: The Lawbook Exchange, Ltd., 1999,
s. 251
5 Všeobecná deklarace lidských práv, UNGA Res. 217A (III), ze dne 10. 12. 1948
6 Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, ETS No. 5, sjednána 4. 11. 1950, v plat-
nosti od 3. 9. 1953
7 Článek 3 EÚLP: „Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení
anebo trestu.“
Článek 5 Všeobecné deklarace lidských práv: „Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, ne-
lidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.“
8 ESLP, Bureš v. Česká republika, č. 37679/08, rozsudek ze dne 18. 10. 2012, par. 131; ESLP, Gäfgen
v. Německo, č. 22978/05, rozsudek velkého senátu ze dne 1. 6. 2010; ESLP, Marguš v. Chorvatsko,
č. 4455/10, ECHR 2014 (extracts), rozsudek velkého senátu
9 Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání, ETS.
No. 126, sjednána 26. 11. 1987, v platnosti od 1. 2. 1989
10 Viz URL > [cit. 10. 11. 2016]
11 Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Zpráva pro
vládu Rakouska o návštěvě Rakouska, kterou vykonal Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidské-