SLP 11 (2016)

͹. Používání zpráv CPT v judikatuře ESLP

Za období od 3. 10. 1991

ke dnešnímu dni nalézáme v databázi HUDOC-ECHR

z celkového počtu cca 90 tisíc judikátů přibližně 900 rozsudků a rozhodnutí,

kde

ESLP odkazuje na Evropský výbor pro zabránění mučení. Přičemž první takový judikát

ESLP vydal již v roce 1993, tedy jen krátce poté, co byla zveřejněna první zpráva CPT.

Jedná se o rozhodnutí ESLP ve věci

Delazarus proti Spojenému království

Pokud jde

Dne 3. 1. 1991 byla zveřejněna první zpráva CPT týkající se Rakouska. Údaje z databáze HUDOC-CPT

Pokud jde o veškeré číselné údaje z databáze HUDOC v tomto příspěvku, je zapotřebí poznamenat,

že se jedná o velmi hrubá data. Úředními jazyky ESLP jsou angličtina a francouzština, a proto některé

rozsudky a rozhodnutí ESLP jsou sepsána buď v obou jazycích, vyskytují se tedy v databázi dvakrát

nebo buď pouze v angličtině anebo pouze ve francouzštině. Tedy například pokud zadáme do vyhledá-

vače HUDOC výraz „CPT“, můžeme nalézt celkově 1094 judikátů s touto zkratkou, přičemž z toho

683 v angličtině a 411 ve francouzštině. Neznamená to však, že ESLP řešil opravdu 1094 případů,

ve kterých odkázal na zprávy CPT. Velké množství případů na tomto seznamu je uvedeno vícekrát, jako

kupříkladu věc Ramirez Sanchez proti Francii (č. 59450/00). Tato věc byla rozhodována jak v senátu, tak

i ve velkém senátu ESLP, co už činí dva judikáty ve stejné věci. Mimoto se veškeré rozsudky a rozhodnutí

velkého senátu ESLP publikují v obou úředních jazycích. U starších případů můžeme najít také rozhod-

nutí Evropské komise pro lidská práva, která pak mohla věc postoupit senátu ESLP, a dále se tentýž pří-

pad mohl projednávat velkým senátem ESLP. S ohledem na všechno zmíněné se v případě číselného údaje

„900“, a veškerých dalších obdobných dat uvedených v tomto příspěvku, jedná o velmi hrubý odhad

autorky. Slouží zde spíše pro účely ilustrace problému, než aby aspiroval na přesný statistický výpočet.“

ESLP,

Delazarus v. Spojené království

(dec.), č. 17525/90, 16. 2. 1993. V tomto rozhodnutí bylo pozna-

menáno, že zpráva CPT z března roku 1991 odkazuje na velmi špatné podmínky ve vězení Wandsworth

(„A further report in part criticising the conditions at Wandsworth Prison was made in March 1991

by the European Committee for the Prevention of Torture and Inhuman or Degrading Treatment or

Punishment. The Committee concluded „that

the conditions of detentions ... were very poor

... There

was a pernicious combination of overcrowding, inadequate regime activities, lack of integral sanitation

and poor hygiene. In short, the overall environment in which the prisoners had to lead their lives amoun-

ted, in the CPT‘s opinion, to inhuman and degrading treatment.“). Stížnost pana Marka Delazaruse

se týkala námitek ohledně toho, že byl držen odděleně od jiných vězňů a že obecně podmínky v tomto

vězení Spojeného království byly dle jeho názoru v rozporu s článkem 3 EÚLP. Bývalá Evropská komise

pro lidská práva (dále také „EKLP“) při hodnocení této stížnosti poznamenala, že dle údajů hlavního

vládního inspektora vězeňství Spojeného království a zprávy CPT jsou podmínky ve vězení Wandsworth

extrémně nevyhovující. Šlo o přeplnění cel, špatné hygienické podmínky a absenci aktivit pro vězně

(„The Commission also notes that the general conditions of detention at Wandsworth Prison were stron-

gly criticised by the Government’s own Chief Inspector of Prisons and by the European Committee for

the Prevention of Torture and Inhuman or Degrading Treatment or Punishment…The Commission does

not doubt that the conditions in Wandsworth Prison, involving overcrowding, a lack of activity, a lack of

integral sanitations and poor hygiene, were extremely unsatisfactory and that they were in urgent need of

improvement.“). EKLP zdůraznila, že tato situace nepochybně vyžaduje změny. Vláda Spojeného králov-

ství proto informovala o plánu přestavění vězení, které by vedlo také k vylepšení hygieny.

EKLP nakonec uzavřela, že nemá jurisdikci hodnotit podmínky ve vězení Wandsworth jako celek, ale

může pouze posoudit konkrétní situaci stěžovatele. Dle jejího názoru si pan Delazarus nemohl stěžo-

vat na přeplnění cel, protože pobýval na samotce. Tato skutečnost omezila vliv špatných hygienických

podmínek na stěžovatele. Navíc hlavní námitka stěžovatele spočívala v tom, že byl zbaven kontaktu

s jinými vězni, a proto nevyhovující sanitární podmínky byly v tomto případě pouze okrajovou záleži-

tostí. S ohledem na okolnosti projednávaného případu jako celku dospěla EKLP k závěru, že zacházení