SLP 11 (2016)

přiděleného zákonného zástupce; a 4) námitky, týkající se porušení článku 2 EÚLP

(právo na život), nemohl evidentně podat poté, co zemřel.

Druhý obdobný případ se týkal práv duševně nemocného vězně, který také zemřel

bez udělení plné moci nevládní organizaci, která později podala jeho jménem stížnost

k ESLP. Jde o věc

Association for the Defence of Human Rights in Romania – Helsinki

Committee on behalf of Ionel Garcea proti Rumunsku

z roku 2015. Na rozdíl od pří-

padu

Câmpeanu,

v dané věci ESLP na zprávy CPT neodkázal, přesto opět přiznal

locus

standi

stěžovatelské organizaci. Tento svůj postup ESLP odůvodnil mimo jiné tím, že

tato nevládní organizace zastupovala zájmy pana Garcea před národními orgány jak

před, tak i po jeho smrti. Na několika místech ESLP zmínil totožnost tohoto případu

s věcí pana Câmpeanu.

Poslední, třetí případ, se týkal zastoupení duševně nemocných osob, tentokrát dokon-

ce dětí, které zemřely za nejasných okolností v dětských domovech. Jde o věc

Bulgarian

Helsinki Committee proti Bulharsku

Nevládní organizace Bulharský Helsinský výbor,

jež se obrátila na ESLP, monitorovala na vnitrostátní úrovni vyšetřování úmrtí dvou

mentálně postižených holčiček, Anety Yordanové a Nikoliny Kutsarové a podávala

ve věci žaloby různého druhu a opravné prostředky. Na rozdíl od předchozích dvou

případů ESLP stížnost této NGO zamítl jako nepřípustnou

ratione personae

. Hlavním

důvodem zamítnutí stížnosti bylo to, že zmíněná organizace nebyla v kontaktu se ze-

snulými před jejich smrtí a nikdy nebyla národními orgány uznána za stranu řízení.

Toto rozhodnutí ESLP bylo podrobeno kritice,

a to zejména s ohledem na odlišný

přistup k procesnímu postavení subjektů v jednotlivých právních řádech členských

států Rady Evropy. Objevují se názory, že ve vztahu k duševně nemocným osobám by

měl být ESLP benevolentnější při aplikaci svých kritérií přijatelnosti stížností.

S přihlédnutím ke třem zmíněným případům a prostřednictvím širší analýzy judi-

katury ESLP se dále pokusíme odpovědět na otázku, zda zprávy CPT mají vliv na roz-

hodovací praxi ESLP.

ͺ. Má CPT vliv na rozhodování ESLP?

Problematickým je prokázání přímé souvislosti mezi citací zprávy CPT a shledáním

porušení EÚLP nebo přijatelností stížnosti. V rozsudku ve věci

Câmpeanu

například

VYLDER, Helena.

The saga continues … Legal standing for NGOs when de facto representing mentally

disabled dying in institutions

. URL

<https://strasbourgobservers.com/2016/08/29/the-saga-continues-le-

gal-standing-for-ngos-when-de-facto-representing-mentally-disabled-dying-in-institutions/>

ESLP,

Association for the Defence of Human Rights in Romania – Helsinki Committee on behalf of Ionel

Garcea v. Rumunsko

, č. 2959/11, rozsudek ze dne 24. 3. 2015

ESLP,

Comite Helsinki Bulgare v.. Bulharsko

(dec.), č. 35653/12 a 66172/12, 28. 6. 2016

Ibid

COJOCARIU, Constantin. Handicapping Rules: The Overly Restrictive Application of Admissibility

Criteria by the European Court of Human Rights to Complaints Concerning Disabled People. In

The

Conveyancer and Property Lawyer,

Issue 6, 2011. Dostupné na URL

<http://www.interights.org/userfiles/

Cojocariu_Offprint_SM_Handicapping_Rules.pdf>