107 / 144
105
nespadá pod definici mučení a které způsobuje ublížení na zdraví nebo intenzivní fyzické
či psychické utrpení dosahující zvláštní závažnosti;
14
a
ponižujícím zacházením
jednání,
které jednotlivce hrubě ponižuje před jinými nebo v jeho vlastních očích, navádí ho pro-
ti jeho vůli či svědomí, potupuje nebo pokořuje, neprokazuje dostatečnou úctu k jeho
lidské důstojnosti nebo tuto důstojnost snižuje či vyvolává pocity strachu, úzkosti nebo
méněcennosti, jež jsou schopny zlomit morální a fyzický odpor této osoby.
15
Absolutní charakter zákazu popsaný výše se vztahuje na všechny uvedené formy
špatného zacházení, bez ohledu na to, zda jde o jednání úmyslné či dokonce opome-
nutí, přičemž zakázané jednání není za žádných okolností ospravedlnitelné. Z uvede-
ných definic jednotlivých forem špatného zacházení je současně zřejmé, že otázka újmy
na fyzickém či psychickém zdraví je pro posouzení slučitelnosti toho kterého zacházení
s článkem 3 Úmluvy sice relevantním, nikoli však jediným či nezbytným kritériem.
Jak bude popsáno níže, ponížení psychické povahy bez nutných dlouhotrvajících trau-
mat,
16
případně jakékoli nepřiměřené použití síly ze strany vykonavatelů státní moci,
které na oběti nutně nezanechává dlouhotrvající zdravotní následky,
17
jsou stejně ne-
přípustné jako ty nejzávažnější formy špatného zacházení, včetně mučení.
. Práh závažnosti špatného zacházení ve smyslu článku Úmluvy
Je třeba připomenout, že ne každé
nevhodné
zacházení s jednotlivci je špatným za-
cházením ve smyslu článku 3 Úmluvy. Aby zacházení dosáhlo intenzity špatného za-
cházení, musí slovy Soudu překročit určitý práh závažnosti (
seuil de gravité
,
threshold
of severity
). Ten vždy závisí na všech okolnostech konkrétního případu, jakými jsou
doba trvání zacházení, jeho fyzické a psychické následky a v některých případech též
pohlaví, věk a zdravotní stav oběti.
18
Vliv na posouzení závažnosti zacházení budou mít
rovněž účel zacházení a případný úmysl dané osobě působit bolest či ji ponížit.
19
Práh
závažnosti zacházení se zásadním způsobem snižuje, nachází-li se jednotlivec v moci
státních orgánů, tj. zejména v případech zbavení svobody, byť jen krátkodobého. Užijí-
li v takových případech státní orgány fyzické síly, která nebyla s ohledem na chování
zadržené osoby nezbytně nutná, zasahují tím do její lidské důstojnosti a v zásadě vždy
se v těchto případech dopustí článkem 3 Úmluvy zakázaného zacházení.
20
Již takto
nízko nastavený práh závažnosti se přitom bude dále snižovat s ohledem na specific-
14
ESLP,
Gäfgen v. Německo
, č. 22978/05, rozsudek velkého senátu ze dne 1. 6. 2010, par. 89 a 91
15
ESLP,
M. S. S. v. Belgie a Řecko
, č. 30696/09, rozsudek velkého senátu ze dne 21. 1. 2011, par. 220
16
ESLP,
Gäfgen v. Německo
, cit. výše, par. 101-108
17
ESLP,
Bouyid v. Belgie
, č. 23380/09, rozsudek velkého senátu ze dne 28. 9. 2015, par. 109-110
18
ESLP,
Gäfgen v. Německo
, cit. výše, par. 88
19
ESLP,
Aksoy v. Turecko
, č. 21987/93, rozsudek ze dne 18. 12. 1996, par. 64
20
ESLP,
Bouyid v. Belgie
, cit. výše, par. 88