SLP 11 (2016)

106 / 144

104
͸. Povinnost trestního postihu špatného zacházení ve světle článku ͹ Úmluvy
͸.ͷ Vymezení pojmu špatné zacházení
Nedotknutelnost fyzické a duševní integrity jedince patří bezesporu mezi nejdůle-
žitější lidská práva. Vedle svévolného zásahu do lidského života je nejzávažnějším zása-
hem do této integrity mučení. Zakazuje jej množství mezinárodních právních nástro-
jů,9 všechny ústavní pořádky demokratických států a jedná se o kogentní (imperativní)
normu mezinárodního práva vylučující jakékoli výjimky.10 K tomuto mezinárodnímu
zákazu mučení, jako nejzávažnější formy zásahu do důstojnosti jednotlivce, přistupují
další, méně závažné, nicméně rovněž zakázané formy zacházení. Jsou jimi veškerá ne-
lidská, krutá a ponižující zacházení či tresty. Pokud jde o výklad jednotlivých pojmů,
lze čerpat z většího množství pramenů, zejména z rozhodovací činnosti mezinárodních
soudních či kvazisoudních orgánů.11
V evropském kontextu má největší relevanci článek 3 Úmluvy zakazující mučení,
nelidské či ponižující zacházení nebo tresty (souhrnně dále také „špatné zacházení“).12
Mučením se rozumí úmyslné jednání mající za cíl získání informací nebo doznání nebo
potrestání a vyvolávající těžké a kruté utrpení;13 nelidským zacházením jednání, které
9 Srov. např. článek 5 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948; článek 7 Mezinárodního paktu
o občanských a politických právech z roku 1966; článek 3 Evropské úmluvy o lidských právech; čl. 5
odst. 2 Americké úmluvy o lidských právech z roku 1969; článek 5 Africké charty lidských práv
a národů; Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení
anebo trestu z roku 1984; článek 4 Listiny základních práv Evropské unie z roku 2007; společný člá-
nek 3 tzv. Ženevských úmluv. Podle statutů Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii
a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu mučení představuje zločin proti lidskosti, podle
Statutu Mezinárodního trestního soudu také válečný zločin.
10 Srov. rozsudek Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii z 10. prosince 1998, ICTY,
Prosecutor v. Furundzija, IT-95-17/I-T, rozsudek ze dne 10. 12. 1998; rozhodnutí Sněmovny lordů,
Regina v. Bow Street Metropolitan Stipendiary Magistrate and Others, ex parte Pinochet Ugarte (No. 3),
rozsudek ze dne 24. 3. 1999 [2000] Appeal Cases 147; Obecný komentář Výboru OSN pro lidská práva
č. 24 (1994), odst. 8
11 Např. judikatura Výboru OSN proti mučení, Výboru OSN pro lidská práva (včetně Obecného komen-
táře č. 20 k článku 7 Paktu) či Meziamerického soudu pro lidská práva.
12 Kromě pojmu „špatné zacházení“ (ill-treatment ) bude v textu užíváno samostatně také pojmů „nelidské
zacházení“ a „ponižující zacházení“, se kterými pracuje Úmluva. Je třeba podotknout, že ačkoliv se tento
materiál dále nevěnuje závazkům vyplývajícím z jiných mezinárodních nástrojů (kterými je Česká repub-
lika vázána) a nepracuje tak ani s dalšími pojmy v těchto právních pramenech používanými, pro pojmy
„kruté zacházení“, „nelidské zacházení“ a „ponižující zacházení“ ve smyslu článků 10, 11, 12, 13 a 16
Úmluvy OSN proti mučení vyplývají pro stát v zásadě stejné závazky jako z článku 3 Úmluvy. Pro úplnost
dodejme, že veřejná ochránkyně práv v rámci výkonu kompetence národního preventivního mechanismu
vykládá pojem špatné zacházení šířeji a zahrnuje pod něj i případy a situace, kdy dochází k narušení lidské
důstojnosti a fyzické a psychické integrity (zdraví) nedosahující intenzity mučení, krutého, nelidského
a ponižujícího zacházení ve smyslu obou výše uvedených mezinárodních úmluv. (URL <http://www.
>; [cit. dne 6. 1. 2017]
13 ESLP, Ramirez Sanchez v. Francie, č. 59450/00, rozsudek velkého senátu ze dne 4. 7. 2006, par. 97-98
V definici mučení Soud v zásadě vychází z čl. 1 odst. 1 Úmluvy OSN proti mučení.