![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0071.jpg)
69
na evropské a národní úrovni debata o zabezpečení efektivní kontroly státních hranic
a o absorpční schopnosti evropské společnosti ve vztahu k integraci masového přílivu
uprchlíků a migrantů z velmi odlišných kulturních okruhů. Je zřejmé, že trvalé řešení
bude muset vycházet ze základních lidskoprávních principů, které krystalizují mimo
jiné v principu
non-refoulement
, ale současně bude respektovat i bezpečnostní a ekono-
mické zájmy dotčené společnosti. Tyto komplexní souvislosti se samozřejmě promítají
již do stávající evropské úpravy migračního a azylového práva, ale migrační krize nasto-
lila otázku, zda je tento systém z lidskoprávního hlediska udržitelný.
Při psaní této publikace se znovu ukázalo, že princip nenavracení,
non-refoulement
,
není jen akademickou otázkou. Téma se stalo daleko naléhavějším a aktuálnějším, než
se na začátku práce zdálo. Hromadný příliv osob, který nabyl v roce 2015 na síle, vrá-
til otázku principu
non-refoulement
a jeho extrateritoriálního účinku v souvislostech
s ochranou mořské hranice na právní výsluní, byť v ne vždy pozitivních souvislostech.
Stejně tak se státy navrátily k tomu, jakou roli má hrát FRONTEX a zda má být
posílena ochrana vnějších hranic více, než tomu v předchozích letech bylo. Povinnost
nenavracení sice zůstává základním stavebním kamenem, ale je zároveň i Achillovou
patou celého systému ochrany uprchlíků.
V Praze 30. 1. 2016
Věra Honusková