Table of Contents Table of Contents
Previous Page  28 / 64 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 28 / 64 Next Page
Page Background

28

| Tescoma magazín

AKTUÁLNÍ TÉMA

ABBIAMO SETE (MÁME ŽÍZEŇ)

Celá Itálie je jedna veliká vinařská oblast rozdělená

do dvaceti vinařských regionů a staví na tři tisíce let

staré tradici a rozmanitosti odrůd. Každý rok soupeří

spolu s Francií o prvenství ve světové produkci vína.

Nejrozšířenější odrůdou v Itálii je Sangiovese, které

roste na více než 10,3 % všech vinic určených k výrobě

vína. Spolu s Catarrato Bianco Siciliano, Trebbiano

Toscano Montepulciano a pokrývají dohromady 30 %

kultivace.

V dnešní době jsou italská vína nedílnou součástí jižní

kuchyně, rodí se tu nejen lehká, snadno pitelná vína, ale

i neuvěřitelně plná, komplexní a slavná vína, jako jsou

Barolo, Brunello di Montalcino nebo Vino Nobile di

Montepulciano. Legendou se stalo Chianti jako

nejznámější představitel italského vinařství. Z bílých vín

zkuste Frascati, Orvieto, Gavi nebo Soave, oblíbené je

osvěžující lehce perlivé Lambrusco. Rozhodně stojí za to

ponořit se do italského labyrintu vín a rozpoznávat

jednotlivé nuance příjemných chutí a vůní.

V italských vinařských zákonech platí o něco méně

přísné normy povolené výtěžnosti, a tak se zde setkáme

s velmi rozdílnou kvalitou v rámci jednotlivých kategorií.

Můžeme se setkat s výjimečnými a drahými stolními víny,

a naopak s víny průměrnými v kategorii DOC.

Italská vína jsou označena podle kvality – stolní víno

bez udání původu VDT, vína určitých regionů stejného

ročníku IGT, vína kontrolovaného původu jednoho

ročníku DOC a prověřovaná špičková vína DOCG.

VÍNO A JÍDLO

Možná čekáte, že v takové vinařské velmoci se učí děti už

od kolébky, jaké víno nalévat ke kterému pokrmu, aby

byl výsledek dokonalý. Víno se pije v Itálii celá staletí

a za tu dobu bylo mnoho příležitostí, aby se

s regionálními pokrmy spárovalo. Pokud tedy nalijete

víno vypěstované na severu Itálie s typickým

severoitalským jídlem, je velká šance, že to bude to

pravé. V restauracích se sommeliérem se samozřejmě

sofistikovaného přístupu dočkáte, ale běžný Ital tohle

řeší zřídka. Ptáte se, co si máte nalít k tomu

fantastickému kuřeti na citronech?

To, co vám chutná – tak je to jednoduché.

Italská vína se podávají spíš chladnější, protože mají

za úkol především osvěžit. Mladá bílá vína by měla mít

8 °C, ostatní bílá kolem 10 °C a červená okolo 15 °C.

Pamatujte ovšem na to, že chladnička je pro víno

pouhou přestupnou stanicí a pro dlouhodobé ukládání

není vhodná, protože v ní může navždy ztratit aroma –

říká se tomu, že zastydlo. A jaká jsou nejznámější italská

vína? Barolo je prý těžké, ale sametové, Barbera kořenité

a plné, Chianti měkké a jemné, Montepulciano

elegantní, bohaté a ušlechtilé, Barbaresco rustikální

a sametově elegantní. Gavi je svěží a ovocné, Frascati

jemné a svěží, Soave subtilní a kulaté, Orvieto květinové.

300g kulaté rýže, středně velká cibule, olivový olej, 800ml

vývaru, 100g parmezánu, máslo, bílé víno

Na kostičky nakrájenou cibuli pomalu zpěníme na třech lžících

olivového oleje a mícháme, dokud nezesklovatí. Pak přidáme

kulatou (rizotovou) rýži a za stálého míchání spolu s cibulí

restujeme. Zalijeme sklenkou bílého vína tak, aby to zasyčelo,

a za stálého míchání necháme zhoustnout. Pak zalijeme vroucím

vývarem tak, aby byl povrch pod hladinou, osolíme a cca 15 minut

dusíme, dokud nejsou zrna rýže al dente. Pak odstavíme, přidáme

nastrouhaný parmezán, dvě lžíce másla a trochu vývaru, řádně

promícháme a můžeme podávat.

TIP

PROSECCO

A nesmíme zapomenout na Pro-

secco, známé šumivé víno, vyrobené

z odrůdy Glera, která je pěstována

pouze v Itálii. Je to jednoduché,

přesto důmyslné víno, které svým

květino-ovocným buketem a svěží

lehkou vůni zosobňuje jedinečný

italský styl. Metoda výroby šumivého

Prosecca je odlišná od šampaňského

a nazývá se Charmat-Martinotti. Stojí

za ní vinař Antonio Carpenè, který

v roce 1879 postup výroby Prosecca

vymyslel. Lisování hroznů při výrobě

Prosecca je sofistikovaný proces,

jehož základem je získat z hroznů

pouhou šťávu. Po lisování následuje

proces, během kterého se zakalený

mošt v tancích ochlazuje na 5 až

10 °C, kde dochází k usazování a za-

číná vinifikace čirého moštu. Posled-

ní fází výroby je druhotné kvašení.

Jednotlivé odrůdy vína se musejí

důkladně ochutnat, poté se smíchají

a spolu s cukrem a kvasinkami se

přečerpají do tlakových ocelových

nádob. Právě při této refermentaci

získává víno jemné bublinky, kterými

je Prosecco pověstné. Po 30 dnech je

kvašení dokončeno.

RISOTTO