178 / 610
176
Adjudikace sociálních práv však čelí i praktickým problémům. Štrasburský systém
ochrany je postaven na principu individuální stížnosti. Soud tak může konstatovat po-
rušení Úmluvy vůči jednotlivci, kterému se nedostává potřebné péče. Stát pak poskytne
odškodnění a lékařskou péči danému jednotlivci, což však znamená odebrání finančních
prostředků jiné skupině potřebných. Adjudikace sociálních práv nemůže brát v potaz
ani faktickou nemožnost plnění ze strany státu, např. v případě státního bankrotu. Právě
proto přiznal Soud v případu
Stec a další proti Spojenému království
široký prostor států
pro uvážení ve věcech obecných opatření hospodářské či společenské politiky.
54
5. Závěr
EÚOLP je minimalistickým katalogem práv první generace. Soudním výkladem
však z práva na život, zákazu nelidského zacházení a práva na respektování soukromé-
ho života, byla vyvozena i některá sociální práva druhé generace. Judikatura vůči těmto
právům je však poměrně zdrženlivá, neboť respektuje široký prostor států pro uvážení
ve věcech hospodářské a sociální politiky. V oblasti práva na zdravotní péči tak soud
shledává porušení zejména v případech, kdy bylo porušeno vnitrostátní právo a stát se
tak nemůže odvolat na prostor pro uvážení.
Přesto však existují oblasti, kde je judikatura k právu na zdravotní péči extenzivní.
První oblastí jsou extradiční případy, kdy soud rozšířil judikaturu k zákazu vydání
osoby do země, kde bude vystavena mučení i na případy, kdy by vyhoštěním došlo
k nepřístupnosti zdravotní péči v intenzitě dosahujícího stupně nelidského zacháze-
ní. Tato judikatura je problematická, avšak Soud ji v pozdějších rozhodnutí omezil
na naprosto výjimečné situace. Druhou oblastí jsou práva transsexuálů, kde Soud vy-
vodil z práva na respektování soukromého života i povinnost státu hradit ze systému
zdravotního pojištění operace změny pohlaví. Tato judikatura je silně nekonzistentní
s ostatní judikaturou k poskytování zdravotní péče, kde soud odmítá stěžovatel přiznat
nárok na konkrétní léčbu s poukazem na široký prostor státu pro uvážení a nevhod-
nost rozhodování mezinárodního soudu o alokaci omezených zdrojů.
V obou těchto případech došlo ze strany Soudu k posuzování nároků stěžovatelů ne
optikou práva na zdravotní péči, kde má stát široký prostor pro uvážení, avšak naopak
prizmatem extradičních věcí a pohlavního sebeurčení, kde má stát jen velmi omezený
prostor pro uvážení. Tím však vytváří paradoxní situaci, kdy poskytnutí životu nezbyt-
né hemodialýzy je otázkou sociální politiky státu, zatímco operace změny pohlaví je
základním lidským právem.
Mám za to, že problémy demokratické legitimity i praktické dopady adjudikace so-
ciálních nasvědčují tomu, že by ESLP měl v otázce práva na zdravotní péči uplatňovat
maximální zdrženlivost. Ve většině případů tak činí, avšak nešťastnou výjimkou jsou
právě případy extradice cizinců a operace změny pohlaví.
54
Stec a další proti Spojenému království
. Rozsudek velkého senátu ESLP. 12. 4. 2006. Stížnost č. 65731/01.
§ 52.