173 / 610
171
3.1 Neúspěšné stížnosti
Kategorie neúspěšných stížností je rozmanitá, neboť důvodů nepřijatelnosti či neú-
spěchu stížnosti existuje mnoho. Přesto však lze nalézt společné rysy judikatury, které
vykreslují obecné principy vedoucí k restriktivnímu pojetí práva na zdravotní péči.
Neúspěšné jsou často stížnosti, kdy se stěžovatelům nepodaří prokázat dostatečný
zásah do práva garantovaného úmluvou. Právo na zdravotní péči není v Úmluvě obsa-
ženo samostatně, stěžovatelé tak musí prokázat zásah do jednoho z práv, z kterých bývá
vyvozováno. V případě
Nitecki proti Polsku
namítal stěžovatel porušení práva na život
v důsledku nadměrných výdajů za nezbytné léky. Soud se však spokojil se zjištěním,
že stěžovateli byla poskytována péče v souladu se zákonem a v rámci systému veřej-
ného zdravotního pojištění mu byla většina z ní hrazena, porušení povinností státu
tak neshledal.
32
Jako nepřijatelná byla posouzena také stížnost
Pentiacova
a 48 dalších
proti Moldavsku, kde stěžovatelé namítali porušení práva na život z důvodu nehraze-
ní hemodialýzy v lékařsky nezbytném rozsahu. Soud shledal, že žádný ze stěžovatelů
není v bezprostředním ohrožení a života a čl. 2 Úmluvy je tak neaplikovatelný.
33
Soud
neuznal ani argumentaci stěžovatelů, že nutnost vydávat skoro celý rodinný rozpočet
na zdravotní péči je v rozporu s respektem k soukromému a rodinnému životu (čl.
8), s odkazem na velký prostor pro uvážení státu při alokaci omezených veřejných
zdrojů. Zdůraznil, že kdyby svým rozsudkem vytvořil povinnost státu hemodialýzu
hradit v plné výši, odklonil by tím prostředky od jiných veřejných služeb. Jedná se tak
o podobnou argumentaci jako ve výše zmíněném případu
Sentges proti Nizozemsku
,
kde se stěžovatel domáhal úhrady robotické ruky.
34
Neúspěšné stížnosti však můžou v budoucnu sloužit v argumentaci rozšiřující ju-
dikatury práva na zdravotní péči. V případu
Nitecki proti Polsku
Soud judikoval, že
„nemůže být vyloučeno, jednání a opomenutí orgánů státu v oblasti zdravotní politiky
mohou v některých případech vyvolat odpovědnost v rámci čl. 2.“
35
V případu
Pretty proti
Spojenému království
Soud uvedl, že
„fyzické či psychické, které vyplývá z přirozeně existu-
jící nemoci může pokryto čl. 3, pokud je ... zhoršeno zacházením ... za které jsou odpovědné
veřejné orgány.“
36
I v již zmíněném případu
Sentges proti Nizozemsku
soud přiznal, že
neposkytnutí zdravotní péče může spadat pod čl. 8. Přestože v žádném z těchto pří-
padů neshledal Soud porušení Úmluvy, zařadil právo na zdravotní péči pod ochranu
čl. 2, 3 i 8 a vytvořil si tím tak prostor pro budoucí judikaturu ve prospěch širšího
pojetí pozitivních závazků státu.
32
Nitecki proti Polsku
. Rozhodnutí ESLP. 21. 3. 2002. Stížnost č. 65653/01. § 1.
33
Pentiacova
a 48 dalších proti Moldavsku. Rozhodnutí ESLP 4. 1. 2005. Stížnost č. 14462/03.
34
Sentges proti Nizozemsku.
Rozhodnutí ESLP. 8. 7. 2003. Stížnost č. 27677/02.
35
Nitecki proti Polsku.
Rozhodnutí ESLP. 21. 3. 2002. Stížnost č. 65653/01.
36
Pretty proti Spojenému království.
Rozsudek ESLP. 29. 4. 2002. Stížnost č. 2346/02. § 52.