182 / 610
180
1.2 Námitková lhůta
Až do doby před 1. lednem 2013, kdy nabyla účinnosti novela o.s.ř. – zák.
č. 404/2012 Sb.,
2
byla lhůta pro podání námitek třídenní. Ústavní soud ČR (dále jen
„ÚS“) nicméně ve svém plenárním nálezu Pl. ÚS 16/12 Sb.
3
konstatoval, že tato lhůta
je neústavní, a ustanovení v rozsahu určení třídenní lhůty zrušil, přičemž ke zrušení
mělo dojít uplynutím 30. dubna 2013. Na tuto situaci zareagoval zákonodárce výše
zmíněnou novelou (novelizace daného ustanovení byla nicméně projednávána již před
vydáním nálezu), kterou prodloužil námitkovou lhůtu na 8 dní. Toto ustanovení nic-
méně po krátké době prošlo další novelizací, a to zák. č. 45/2013 Sb.
4
(§ 52 odst. 1),
5
účinným od 25. února 2013. Takto byla stanovena současná námitková lhůta.
ÚS ve výše zmíněném nálezu uvádí, že
„[z] výše naznačeného je přitom podle
Ústavního
soudu zřejmé,
že
stanovení delší námitkové lhůty je toliko prostředkem, který
je s to vnést do směnečných vztahů jen dílčí rovnováhu, a rozhodně by změna v podobě
prodloužení námitkové lhůty neměla být vnímána jako
řešení
dostatečné a definitivní.“
Je
se tedy třeba zamyslet nad tím, zdali zákonodárce věnoval dostatečnou pozornost při
nápravě ústavní nekonformity směnečného řízení – v tomto smyslu námitkové lhůty
a případné koncentrace tvrzení žalovaného.
1.3 Předmět koncentrace směnečného řízení
Jak již bylo výše řečeno, ust. § 175 odst. 1 o.s.ř. stanoví žalovanému, proti kterému
byl vydán SPR, aby uvedl v námitkách
vše, co proti platebnímu rozkazu namítá
. Je však
otázkou, jaké kvality musí toto „
vše
“ dosahovat, aby soud toto tvrzení považoval za ná-
mitku, kterou by se měl zabývat.
Kovařík uvádí následující: „
Z hlediska obsahového nepostačuje, aby
žalovaný
jen sdě-
lil,
že
vznáší námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, ale musí je odůvodnit, to
znamená alespoň stručně sdělit soudu důvody, které jej vedou k tomu,
že
odmítá podle
směnečného rozkazu plnit. Stručnost ovšem nemůže být na
újmu
určitosti, protože námitky
vlastně vytvářejí rámec pro další projednávání věci a vymezují otázky, které bude muset
posoudit.
“
6
Je tedy nutno vycházet z toho, že směnečné řízení klade na žalovaného po-
měrně vysoké nároky, které ne vždy mohou být v dané (krátké) lhůtě splněny tak, aby
odpovídaly požadovanému standardu.
2
Zákon č. 404/2012 Sb. In:
ASPI
[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 3. 2016].
3
Nález Ústavního soudu ČR ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 16/12. In:
ASPI
[právní informační
systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 3. 2016].
4
Zákon č. 45/2013 Sb. In:
ASPI
[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 3. 2016].
5
Daná novela neměla přinést novelizaci civilního procesu. V prvé řadě daný zákon upravuje postavení
obětí trestných činů. Novelizační ustanovení z pera poslance Bendy pak ve svém odůvodnění uvádí, že
tuto novelizaci bylo nutno provést v návaznosti na derogační nález pléna ÚS tak, aby po formální stránce
nemohlo dojít k nechtěnému výkladu daného ustanovení. Odůvodnění prodloužení námitkové lhůty
z osmi na patnáct dnů však již v dané zprávě nenajdeme.
6
KOVAŘÍK, Zdeněk. Uplatňování práv v souvislosti se směnkami a šeky v soudním řízení.