187 / 610
185
3. Rozbor jednotlivých nesamostatných námitek
3.1 Obecně
Jednotlivé nesamostatné námitky proti SPR lze analyzovat a hodnotit právě pouze
v návaznosti na samotnou obranu. V následující části práce rozebereme jednotlivě ne-
samostatné námitky z hmotněprávního hlediska. Je faktem, že o každé z následujících
námitek by šlo vytvořit samostatnou práci v minimálně stejném rozsahu, jako má tato
práce. Proto bude u každé námitky uveden pouze stručný úvod, který bude mít za úkol
danou námitku představit, a následně bude text zaměřen na některé specifické otázky
s danou námitkou spojené. První dvě námitky budou, vzhledem ke svému významu
a častému výskytu, popsány podrobněji, další námitky budou rozebrány pouze obecně.
3.2 Námitky zlé víry při nabývání směnky a hrubé nedbalosti při nabývání
směnky – dějství první
První námi konkrétně sledovanou námitkou bude námitka zlé víry při nabývání
směnky. Spolu s námitkou hrubé nedbalosti při nabývání směnky tvoří tyto námitky
nesamostatné námitky, které, pokud je žalovaný tvrdí a prokáže, zakládají možnost
uplatnění námitky vyplnění směnky, která byla při vydání neúplná (blankosměnky),
v rozporu s ujednáním.
Z dikce ust. § 10 čl. I ZSŠ se dovozuje možnost vydání směnky, která byla při vy-
dání neúplná – tedy blanko(bianko etc.)směnky.
15
Chalupa blankosměnkami rozumí
„směnky neúplné, povětšinou neobsahující alespoň jednu podstatnou náležitost, a které jsou
do oběhu dány s
úmyslem,
že
budou určitým způsobem doplněny za hotové směnky“.
16
S vydanou blankosměnkou bývá poskytnuto remitentovi vyplňovací právo (opráv-
nění) směnečné, jehož užitím remitent, či jiný oprávněný, do směnky doplní chybějící
údaje, které byl podle vyplňovacího práva oprávněn doplnit.
V praxi se lze v zásadě nejčastěji setkat s blankosměnkami, ve kterých jsou chybějí-
cími podstatnými náležitostmi směnečná suma, příp. datum splatnosti. Jejich užití je
praktické jak jako platebního prostředku (tzv. směnky pro soluto) – např. v případě
dodávek nekonstantního množství zboží v pravidelných časových intervalech, tak jako
směnky zajišťovací (pro solvendo). V prvém z případů směnka vystupuje jako samotný
platební prostředek, jejím převodem je dluh ze závazku splněn. Oproti tomu v druhém
případě vystupuje směnka pouze jako zajištění splnění emitentova závazku.
Kvalita vyplňovacího práva směnečného je do určité míry specifická. Jedná se o prá-
vo majetkové povahy,
17
které by se vzhledem k ust. § 611 zák. č. 89/2012 Sb.,
18
ob-
15
K otázce možnosti vydávání blankosměnek v průběhu času viz například KOVAŘÍK, Zdeněk.
Směnka
a
šek
v
České
republice
. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 116.
16
CHALUPA, 2006, op. cit., s. 90.
17
17 CHALUPA, 2006, op. cit., s. 92.
18
Zákon č. 89/2012 Sb. In:
ASPI
[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 3. 2016].