190 / 610
188
jiné datum splatnosti etc.) vyplnění. Vyplnění údaje, ke kterému nebylo poskytnuto
vyplňovací právo, pak pod toto ustanovení nelze vztáhnout, nutno postupovat podle
ust. § 69 čl. I ZSŠ.
25
Hrubá nedbalost má mít kvalitativně odlišný základ oproti zlé víře. Kotásek uvádí,
že
„v hrubé nedbalosti jedná ten, kdo se při zachování základního
úsilí
a péče mohl do-
zvědět o vadném doplnění blankosměnky a neučinil tak“.
26
Zde je nutno podotknout, že
tato varianta je pro dlužníka schůdnější. Nicméně s odkazem na právní zásadu culpa
lata dolo comparabitur autor dovozuje, že se jedná spíše o rozdíl zdánlivý či nepatrný.
3.3 Námitka vědomého jednání na škodu dlužníka při nabývání směnky
V ust. § 17 čl. I ZSŠ zákonodárce stanovil, že „kdo je žalován ze směnky, nemůže
činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo
k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu
dlužníka“. Toto ustanovení poskytuje ochranu těm, kteří směnku nabyli směnečně-
právní cestou – tedy indosací. Jedná se o úpravu logickou. Směnka, resp. její použi-
tí, bylo již od počátku postaveno na jednoduché převoditelnosti a na obchodování
s tímto cenným papírem. Proto nelze po nových majitelích spravedlivě požadovat, aby
analyzovali vztahy předchozích majitelů k dlužníkům, i kdyby tyto mohly potenciálně
způsobit nedobytnost směnečné pohledávky.
Daná ochrana ovšem není neomezená. Zaprvé se vztahuje pouze na majitele směn-
ky, na které tato byla převedena indosací (nikoliv tedy cessí), zadruhé je tato obrana
prolomena právě nesamostatnou námitkou vědomého jednání na škodu dlužníka při
nabývání směnky, zatřetí ne všechny indosamenty způsobí vznik této ochrany.
Specifikum nabývání směnky indosací spočívá v nabývání všech práv ze směnky, niko-
liv pouze těch, se kterými disponoval předchozí majitel, tak jako v případě cesse. Autor
práce se kloní k tomu názoru části směnečněprávních teoretiků, kteří přiznávají indo-
samentu jako jeden z účinků účinek abstrakční.
27
Nelze totiž dle názoru autora jiným
způsobem obstojně osvětlit nepřítomnost abstrakce u některých typů indosamentů.
Vědomé jednání na škodu dlužníka při nabývání směnky můžeme hodnotit jako
takové vědomé jednání, kterým majitel zamýšlí zkrátit dlužníka na jeho právech. Mezi
takovéto právo bude logicky patřit také možnost namítat ze směnky nevyplývající
vlastní vztahy mezi dlužníkem a výstavcem nebo dřívějšími majiteli. Na nového ma-
jitele bude převáděna směnka právě z důvodu případné nevymahatelnosti vyplývající
z vlastních vztahů.
25
KOTÁSEK, 2012, op. cit., s. 109.
26
KOTÁSEK, 2012, op. cit., s. 105-106.
27
Naproti tomu Kovařík uvádí pouze tři účinky rubopisů – převodní, záruční, legitimační - KOVAŘÍK,
2011, op. cit., s. 142., shodně KOTÁSEK, 2012, op. cit., s. 112.