189 / 610
187
Vědomost o existenci vyplňovacího práva může být způsobena různými okolnosti.
Ty můžeme, alespoň pro účely této práce, systematizovat na ty, které pocházejí z inter-
akce indosatáře se směnkou samou, a na ty, které pocházejí ze vztahů mezi indosatářem
a jinými subjekty.
Do první skupiny lze zařadit:
1. směnka obsahuje doložku deklarující existenci směnečného práva vyplňovacího
– tato může být vyjádřena v různé podobě, např. jako holá informace o exis-
tenci práva či jako doložka sdělující i obsah vyplňovacího práva,
2. myslitelnou situací je i ta, kdy údaj emitenta a remitenta jako takový sám
o sobě může pro indosatáře indikovat, že vyplňovací právo bylo s vysokou prav-
děpodobností uděleno. Nastane tak v těch případech, kdy remitentem, např.
směnky vlastní, bude indosatáři známá společnost poskytující půjčky, které jsou
zajištěny blankosměnkami, ke kterým bývá pravidelně uzavřena i dohoda o vy-
plňovacím právu směnečném. Je nicméně pravdou, že tato situace je „na hraně“
a pro její potvrzení bude nutno uvést další informace.
Do druhé skupiny lze zařadit:
1. situaci, kdy indosant indosatáře výslovně informoval o existenci daného vypl-
ňovacího práva, a to buď s takovým úmyslem, aby indosatář podle obsahu to-
hoto práva postupoval, či aby se indosatář mohl připravit na případné námitky
dlužníků,
2. situaci, kdy indosant a indosatář při svých jiných „směnečných transakcích“
vždy uzavírají smlouvu o udělení směnečného vyplňovacího práva, příp. indo-
satáři je tato praxe indosanta známa i od jiných subjektů,
3. situaci, kdy existuje spojení mezi indosantem a indosatářem. Tato skutečnost
bude spíše indicií ke konstatování existence takové vědomosti. Toto spojení
může existovat přinejmenším na dvou úrovních. První možností je spojení
na úrovni personální – indosatář např. vystupuje zároveň i v roli zástupce indo-
santa, druhou možností je spojení materiální – indosant v tomto případě bude
mít např. majetkovou účast indosatáře – obchodní korporaci.
Pro definici úmyslu (úmyslné činnosti) můžeme využít definici občanskoprávní,
kterou poskytuje Hrádek:
„[ú]myslným je takové jednání, které již překročilo hranice
nedbalostního porušení
řádné
péče a
škůdce,
který si je vědom protiprávního svého jednání
a je mu znám i
škodlivý
následek, a jeho vznik buď schvaluje (úmysl nepřímý), anebo
s cílem jej způsobit odpovídajícím způsobem jedná (úmysl přímý).“
24
Směřování ke zneužití blankosměnky k nesprávnému vyplnění pak může být dosa-
ženo v podstatě pouze vyplněním blankosměnky mimo rámec uděleného vyplňovací-
ho práva. Toto může spočívat pouze v nesprávném (vyplněna vyšší směnečná suma,
24
ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan, FIALA, Josef et al.
Občanský zákoník: komentář. Svazek VI. (§ 2521 až
3081).
1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 945.