185 / 610
183
vějším majitelům existencí vědomého jednání na škodu dlužníka ze strany nabyvatele
směnky.
2.4 Vlastnosti nesamostatných námitek
V předchozím výkladu byl uveden definiční znak nesamostatných námitek. Nyní
je třeba uvést, jak kvalifikace námitky jako nesamostatné ovlivňuje procesní uplatnění
dané námitky.
Z předmětného rozsudku vyplývá pro nesamostatné námitky jediná odlišná vlast-
nost (nechápeme-li jako takovou samotný definiční znak nesamostatných námitek,
tedy podmíněnost dalších námitek námitkou nesamostatnou). Touto vlastností je vy-
nětí nesamostatných námitek ze směnečné koncentrace.
Jedná se o znatelný zásah do koncentrace směnečného řízení. Lze si klást otázku,
zdali lze dané závěry Vrchního soudu v Praze vůbec akceptovat. Soud v daném rozsud-
ku dle názoru autora této práce nepředložil přesvědčivou argumentaci. Jeho argumenty
spočívají spíše než ve věcném hodnocení problematiky, podepřeném logickými závě-
ry, v konstatování, v němž nesamostatné námitky nazývá
„skutečnostmi, které, jsou-li
prokázány, umožňují
úspěšně
uplatnit jiné námitky, které již musí být včas uplatněny“
.
Nazývá je tak pravděpodobně proto, aby co nejvíce kvalitativně odlišil od námitek
samostatných.
V rozsudku není uvedeno, z čeho soud tento svůj závěr vyvozuje. Ust. § 175 odst. 1
o.s.ř. (v návaznosti na odst. 3 daného ustanovení) nestanoví žádnou výjimku z koncen-
trace řízení. Teorií i praxí dovozená výjimka pro námitky procesního charakteru má svá
teoretická i zákonná východiska.
12
V případě nesamostatných námitek však jde o umožnění polhůtního uplatnění
jedné ze dvou komponent kvalitativně způsobilé obrany (nesamostatná námitka jako
podmínka uplatnění dané obrany a samotná obrana).
Autor práce nespatřuje důvod pro rozdílné posuzování samostatných námitek, příp.
nesamostatných námitek a na ně navazující obrany. Má-li směnečná koncentrace být
prostředkem pro urychlení řízení, ač efektivita tohoto opatření byla zpochybněna
v kapitole 1. 4 této práce, nelze než trvat na důsledném uplatňování tohoto opatření
na kvalitativně shodné situace. Neztrácí snad směnečná koncentrace svůj smysl, může-
li být část obrany dotvrzena až ex post? Má-li totiž být obrana způsobilá, pak musí
zároveň existovat obě komponenty (skutečnost, za které může být námitka uplatněna
12
Pro námitku věcné či místní nepříslušnosti je zákonem vymezena lhůta (část řízení), ve kterém musí být
tato uplatněna. Jde-li o námitku věcné nepříslušnosti, tu zkoumá soud kdykoliv za řízení (§ 104a odst. 1
o.s.ř.), námitku místní nepříslušnosti, tu zkoumá soud kdykoliv za řízení (§104a odst. 1 o.s.ř.), námitku
místní nepříslušnosti zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c (§ 105 odst. 1
o.s.ř.), s výjimkami dále v daném ustanovení uvedenými. Dle názoru autora práce lze mít za to, že dané
procesní námitky nespadají do skutkové koncentrace směnečného řízení. Dále k tématu viz CHALUPA,
Radim. Koncentrace řízení. In: LAVICKÝ, Petr et al.
Moderní civilní proces.
Brno: Masarykova univerzi-
ta, 2014, s. 130-131. Spíše řečnickou otázkou potom je, jak vymezit vztah generality a speciality daných
ustanovení.