Table of Contents Table of Contents
Previous Page  183 / 610 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 183 / 610 Next Page
Page Background

181

Po uplynutí námitkové lhůty již není možno podávat další námitky proti SPR.

Soudní praxe nicméně dovodila možnost námitky doplnit a dotvrdit, pokud tyto ne-

způsobují změnu samotné námitky.

7

Soudní praxe dále dovodila neuplatnění koncen-

trace vůči některým procesním námitkám a tzv. nesamostatným námitkám (k této

problematice viz níže).

1.4 Celkové resumé kapitoly o koncentraci směnečného

řízení

Závěrem této kapitoly je namístě zhodnotit celkovou koncepci směnečného řízení.

Je možno říci, že směnečné řízení v podobě, v jaké je v současnosti nastaveno, neod-

povídá standardům, které by splňovat mělo. Za takové lze považovat rovnováhu v prá-

vech žalobce a žalovaného, jakékoliv vychýlení této rovnováhy musí být poměřováno

přínosy pro řízení samotné. V daném případě nelze říci, že by (radikální) zkrácení

lhůty pro podání skutkových tvrzení, zakládajících obranu, žalovaným mělo pozitivní

dopad na směnečné řízení jako takové. Bylo-li cílem zavedení koncentrace směnečné-

ho řízení zrychlení řízení, pak tento cíl naplněn nebyl, když mezi podáním námitek

a nařízeným jednáním často dochází i k několikaměsíčním prodlevám.

2. Pojem „nesamostatných námitek“ a jejich výčet

2.1 Obecně ke klasifikaci námitek

(Česká) směnečněprávní teorie doposud nevytvořila jednotný klasifikační systém

směnečných námitek. Tento stav není zcela jistě zapříčiněn tím, že by se jednotliví

autoři, tomuto tématu se věnující, nemohli shodnout na jakémsi „minimálním zákla-

du“, jde spíše o důvody, pro které vůbec dochází ke kvalifikaci směnečných námitek

do jednotlivých skupin.

Klasifikace, která je v současnosti používána, vyjadřuje funkční členění jednotlivých

směnečných námitek. Jinak řečeno, na základě zařazení námitky do odpovídající ka-

tegorie může být s danou námitkou nakládáno v kontextu hmotného a procesního

práva. Kupříkladu, klasifikuje-li Chalupa

8

(ale nejen on) námitky na absolutní a re-

lativní, činí tak proto, aby odlišil okruh osob, které se jimi mohou bránit vůči proti

nim uplatňovanému nároku. Sám Chalupa potom uvádí, že:

„[n]

ámitky

se zpravidla

klasifikují podle dvou kritérií. Třídění námitek probíhá buď podle právního předpisu, nebo

podle povahy, na nichž jsou založeny“

.

9

7

CHALUPA, Radim. Koncentrace směnečného rozkazního řízení: Černá díra na spravedlnost.

Jurisprudence.

2015, roč. 3, č. 1, s. 26-27.

8

CHALUPA, Radim.

Zákon směnečný a

šekový:

komentář – 1. díl směnky.

2. vyd. Praha: LINDE PRAHA,

a.s., 2006, s. 164.

9

CHALUPA, 2006, op. cit., s. 163.