193 / 610
191
může držitel (nový majitel) své právo prokázat způsobem uvedeným v odst. 1 daného
ustanovení.
Je nicméně složité identifikovat obsah zlé víry a hrubé nedbalosti v kontextu tohoto
ustanovení. Chalupa uvádí, že
„[z]lou víru při nabývání směnky lze charakterizovat jako
povědomost nabyvatele o tom, že převodce nebyl oprávněn směnku převést ... Hrubá ne-
dbalost při nabývání směnky spočívá v tom,
že
nabyvatel opomene jakoukoli běžnou péči,
na základě
čehož
se nedozví o okolnostech vypovídajících o nedostatku schopnosti převodce
převést vlastnické právo ke směnce.“
31
Výše podaná definice zlé víry a hrubé nedbalosti v kontextu daného ustanovení nic-
méně bere v potaz pouze jednu část ust. § 16 odst. 1 ZSŠ – řadu indosamentů, kde
posledním není nevyplněný indosament či blankoindosament. Zajímavější otázkou se
zdá být situace, kde vystupuje směnka, na které je vyveden blankoindosament. Danou
směnku může majitel pozbýt tak, že ji ztratí. Může si nálezce tuto směnku ponechat
a uplatňovat práva z ní na základě ust. § 16 odst. 2 čl. I ZSŠ? Dle názoru autora
této práce tomu tak není. Vzhledem k ustanovení § 1051 OZ tomu tak být nemůže.
Existuje-li zákonný zákaz nálezce přivlastnit si nalezenou věc (kterou směnka beze-
sporu je), nelze uvažovat o neexistenci hrubé nedbalosti a, pravděpodobně, i zlé víry.
3.5 Námitka podindosace směnky
Ust. § 20 čl. I ZSŠ ve svém odst. 1 stanoví, že byla-li směnka indosována teprve
po protestu pro neplacení nebo po uplynutí lhůty k protestu, má indosament jen
účinky obyčejného postupu. V odst. 2 daného ustanovení potom stanoví vyvratitelnou
právní domněnku, která stanoví, že nedatovaný indosament byl na směnku napsán
před uplynutím lhůty k protestu.
Otázka zdali jde o indosament, či o podindosament, je nadmíru důležitá. Podindosament
má účinky obyčejného postupu. Přijali-li jsme tedy tezi o existenci abstrakčního účinku
indosamentu (tento účinek podindosament nemá), můžeme říci, že podindosament ne-
vytváří pro majitele směnky možnost bránit se užití relativních námitek ze strany dlužníka
(žalovaného). Oproti tomu klasický indosament tyto účinky má.
Vzhledem ke směnečné praxi, ve které zpravidla nedochází k datování indosamentů,
nebude často možno postavit najisto, kdy byla indosace provedena. Vzhledem k vyvra-
titelné domněnce stanovené v odst. 2 je na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že k in-
dosaci došlo až po uplynutí lhůty k protestaci směnky (nebo po provedení protestace).
Tento postup však sám o sobě nekonstituuje komplexní obranu. V daném případě jde
právě o nesamostatnou námitku, kterou nutno doplnit některou samostatnou relativní
námitkou.
Skutečnost, že k indosaci směnky došlo k určitému okamžiku, je možno prokázat
různými způsoby. Nejčastěji půjde o svědecké výpovědi, prokázání, že k indosaci došlo
31
CHALUPA,2006,op.cit.,s. 155.