481 / 610
479
SEKCE I
ŘÍMSKÉ PRÁVO, PRÁVNÍ DĚJINY
Odpovědní války jako forma mimosoudního vyrovnání
Simona Ulčová – PF ZČU
Seznam použitých zkratek
AČ
Archiv český
AČK
Archiv koruny české
CDLS
Codex diplomaticus Lusatiae Superioris
CIB
Codex iuris Bohemici
CIM
Codex Iuris municipalis
MZA
Moravský zemský archiv
NA
Národní archiv Praha
RBM
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae
SOA
Státní oblastní archiv
Úvod
Téma opovědí může být zpracováno z několika úhlů pohledů. Buď jej lze uchopit
velmi zeširoka, tj. jako součást svémoci, nebo se jen úzce omezit na sledování vývoje
opovědi jako institut sui generis.
1
Také lze toto téma omezit jen na výskyt a vývoj
v prostoru českého středověku, nebo naopak, rozšířit úhel pohledu na tento institut
o jeho kořeny mimo české prostředí, tj. ve formě známé v zahraničních pramenech
jako Fehde, inimicitiae, enmity, hostilité, wrogość,
вражда
,
непријатељство
. A s tím
se pojící i aktivity jedinců – panovníků a skupin lidí, které prosazovaly zemský mír
(landfrýd), či Boží mír (Pax Dei, Treuga Dei).
Právě z těchto možných úhlů pohledů na danou problematiku lze také rozdělit i lite-
raturu, zabývající se tímto institutem. Opovědí v českém středověku, byť jen okrajově,
se zabýval právní historik Rudolf Rauscher ve své práci
Usmrcení
člověka
v
českém
právu zemském.
2
1
Je otázkou, zda se má užívat pojmu opověď nebo odpověď. Posledně jmenované prosazuje Veronika
Slezáková. SLEZÁKOVÁ, Veronika.
Opověď nebo odpověď?
In: Tomáš Borovský – Libor Jan – Martin
Wihoda (edd), Ad vitam et honorem. Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým
narozeninám, Brno 2003, s. 559-562. V této práci se však bude používat prvně zmíněné označení opověď.
2
RAUSCHER, Rudolf.
Usmrcení
člověka
v
českém
právu zemském
. Bratislava: Právnická fakulta, 1927.
91 s., s. 36-37