![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0482.jpg)
480
Více toto téma bylo uchopeno v jeho práci
Zemské míry na Moravě,
kde mimo jiné
také rozebírá nejvýznamnější landfrýd moravský z roku 1440.
3
Detailněji se opovědí
jako záští, věnoval právní romanista Valentin Urfus. V příspěvku „
Záští“ v
Čechách
v polovině 15. století
, se autor zabývá formou záští, čili opovědí, respektivě opovědními
válkami, obsahem a jednotlivými prvky opovědí. Zmiňuje zde také institut landfrýdů,
které bezesporu s opovědními válkami souvisely. Rozebírá rovněž formu vypovězení
nepřátelství druhé straně. Jak však již z názvu vyplývá, Valentin Urfus se věnoval české-
mu 15. století, zejména 40 létům, kdy byly opovědní války velmi časté.
4
Na pozadí jediného pramene se záštím zaobírá další významný historik, František
Hoffmann. Ve svém příspěvku
K povaze drobné války, záští a násilných
činů
před hu-
sitskou revolucí
rozebírá téměř stejným způsobem opovědní války českého středověku,
jako výše zmíněný právní historik Valentin Urfus, tj. dívá se na problematiku z obec-
ného hlediska, ne jen z pohledu jednoho, konkrétního, případu.
5
Přitom pracoval
s jedním pramenem, popravčími zápisy Jihlavskými. Z tohoto pramene vytěžil maxi-
mum a rozebírá tak četné delikty, které dělí do skupin, rovněž pak vyhodnocuje jed-
notlivé případy uvedené v zápisech a poté své poznatky zobecňuje. Z tohoto pramene
pak František Hoffmann konstatuje, že v předhusitské době se opovědi objevovaly jako
delikt rozhodně méně, než krádeže, loupeže apod., ale o to více napáchaly škod na ma-
jetku i životech lidí. Také logicky poznamenává, že nelze z tohoto pramene rozpoznat,
zda i v popravčí knize zaznamenaný delikt loupeže, zabití apod. není na základě jiného
pramene součástí nějakého záští.
6
Opovědi jako jednu z druhů svémoci pak rozebírá
právní historik Karel Malý v díle
Trestní právo v
Čechách
v 15.-16. století
v jedné z ka-
pitol tohoto obsáhlého díla.
7
S institutem opovědí souvisí i další institut – landfrýdy. Jedná se o další fenomén
středověku. I tomuto institutu bylo věnováno dosti pozornosti ze strany historiků a to
jak v Čechách, tak v zahraničí. I zde existuje řada prací, které daný jev uchopily z růz-
ných stran. Zdeněk Beran v článku
Landfrýdní hnutí v Horní a Dolní Lužici ve středo-
evropských souvislostech
detailně rozebírá na pozadí jednoho konkrétního regionu tento
institut z obecného hlediska a rovněž zde lze najít souhrn stavu bádání na toto téma
jak v minulosti, tak i současnosti v české i zahraniční literatuře.
8
Jednou z prací o lan-
dfrýdech, která se soustředila na mírové hnutí Jiřího z Poděbrad a landfrýdní hnutí, je
3
RAUSCHER, Rudolf.
Zemské míry na Moravě
. Praha: Štorkán & Jaroš, 1919. Práce ze semináře českého
práva na Karlově universitě. 19 s.
4
URFUS, Valentin.
„Záští“ v
Čechách
v polovině 15. století
. In: Právněhistorické studie Praha: Nakladatelství
Československé akademie věd Sv. 3, (1957), s. 90-114.
5
HOFFMANN, František.
K povaze drobné války, záští a násilných
činů
před husitskou revolucí
. P o c t a
akademiku V. Vaněčkovi k 70. narozeninám. s. 55-75.
6
HOFFMANN,
K povaze drobné války,
s. 70.
7
MALÝ, Karel.
Trestní právo v
Čechách
v 15 . – 16. století
. 1. vyd. Praha: Universita Karlova, 1979. 262 s.
8
BERAN, Zdeněk.
Landfrýdní hnutí v Horní a Dolní Lužici ve středoevropských souvislostech.
Mediaevalia histo-
rica bohemica, sv. 16, č. 1, 2013, s. 15-53.