Table of Contents Table of Contents
Previous Page  482 / 610 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 482 / 610 Next Page
Page Background

480

Více toto téma bylo uchopeno v jeho práci

Zemské míry na Moravě,

kde mimo jiné

také rozebírá nejvýznamnější landfrýd moravský z roku 1440.

3

Detailněji se opovědí

jako záští, věnoval právní romanista Valentin Urfus. V příspěvku „

Záští“ v

Čechách

v polovině 15. století

, se autor zabývá formou záští, čili opovědí, respektivě opovědními

válkami, obsahem a jednotlivými prvky opovědí. Zmiňuje zde také institut landfrýdů,

které bezesporu s opovědními válkami souvisely. Rozebírá rovněž formu vypovězení

nepřátelství druhé straně. Jak však již z názvu vyplývá, Valentin Urfus se věnoval české-

mu 15. století, zejména 40 létům, kdy byly opovědní války velmi časté.

4

Na pozadí jediného pramene se záštím zaobírá další významný historik, František

Hoffmann. Ve svém příspěvku

K povaze drobné války, záští a násilných

činů

před hu-

sitskou revolucí

rozebírá téměř stejným způsobem opovědní války českého středověku,

jako výše zmíněný právní historik Valentin Urfus, tj. dívá se na problematiku z obec-

ného hlediska, ne jen z pohledu jednoho, konkrétního, případu.

5

Přitom pracoval

s jedním pramenem, popravčími zápisy Jihlavskými. Z tohoto pramene vytěžil maxi-

mum a rozebírá tak četné delikty, které dělí do skupin, rovněž pak vyhodnocuje jed-

notlivé případy uvedené v zápisech a poté své poznatky zobecňuje. Z tohoto pramene

pak František Hoffmann konstatuje, že v předhusitské době se opovědi objevovaly jako

delikt rozhodně méně, než krádeže, loupeže apod., ale o to více napáchaly škod na ma-

jetku i životech lidí. Také logicky poznamenává, že nelze z tohoto pramene rozpoznat,

zda i v popravčí knize zaznamenaný delikt loupeže, zabití apod. není na základě jiného

pramene součástí nějakého záští.

6

Opovědi jako jednu z druhů svémoci pak rozebírá

právní historik Karel Malý v díle

Trestní právo v

Čechách

v 15.-16. století

v jedné z ka-

pitol tohoto obsáhlého díla.

7

S institutem opovědí souvisí i další institut – landfrýdy. Jedná se o další fenomén

středověku. I tomuto institutu bylo věnováno dosti pozornosti ze strany historiků a to

jak v Čechách, tak v zahraničí. I zde existuje řada prací, které daný jev uchopily z růz-

ných stran. Zdeněk Beran v článku

Landfrýdní hnutí v Horní a Dolní Lužici ve středo-

evropských souvislostech

detailně rozebírá na pozadí jednoho konkrétního regionu tento

institut z obecného hlediska a rovněž zde lze najít souhrn stavu bádání na toto téma

jak v minulosti, tak i současnosti v české i zahraniční literatuře.

8

Jednou z prací o lan-

dfrýdech, která se soustředila na mírové hnutí Jiřího z Poděbrad a landfrýdní hnutí, je

3

RAUSCHER, Rudolf.

Zemské míry na Moravě

. Praha: Štorkán & Jaroš, 1919. Práce ze semináře českého

práva na Karlově universitě. 19 s.

4

URFUS, Valentin.

„Záští“ v

Čechách

v polovině 15. století

. In: Právněhistorické studie Praha: Nakladatelství

Československé akademie věd Sv. 3, (1957), s. 90-114.

5

HOFFMANN, František.

K povaze drobné války, záští a násilných

činů

před husitskou revolucí

. P o c t a

akademiku V. Vaněčkovi k 70. narozeninám. s. 55-75.

6

HOFFMANN,

K povaze drobné války,

s. 70.

7

MALÝ, Karel.

Trestní právo v

Čechách

v 15 . – 16. století

. 1. vyd. Praha: Universita Karlova, 1979. 262 s.

8

BERAN, Zdeněk.

Landfrýdní hnutí v Horní a Dolní Lužici ve středoevropských souvislostech.

Mediaevalia histo-

rica bohemica, sv. 16, č. 1, 2013, s. 15-53.