488 / 610
486
finanční obnosy, např. 100 kop českých grošů, ale také nemateriální, v podobě robot.
38
Jako forma holdu se také považovala povinnost nepřátelské vojsko hostit, nazývalo
se to „
pícování“
.
39
Jak je patrné, nebyly to položky zanedbatelné a danou ves značně
zatěžovaly.
Holdy se vybíraly vesměs k určitému datu, např. sv. Havlu, odtud též název svato-
havelský hold.
40
Kromě opovědních listů tedy opovědní války sebou nesly mnohdy
i holdovní listy, které zasílali opovědníci do vsí, kde holdy chtěli vybírat.
41
V případě,
že opovědníkem byl nějaký nižší šlechtic, sepisoval holdovní listy probošt, nebo někdo
z mnichů. Holdovní listy mohly být buď sepisovány zvlášť pro každou ves, nebo pro
několik vsí dohromady.
42
Holdy mnohdy vybírali, jak to z holdovních listů vyplývá, i královští úředníci, kteří
už ze své pozice hejtmana, nebo nejvyššího prokurátora, měli spíše dohlížet na pořá-
dek, a nikoliv vybírat holdy.
43
Z řady těchto příkladů je patrné, jak byly holdy výnosné,
že i právo v tomto případě šlo stranou. V městském prostředí se patrně kromě holdů
vybíralo i mýtné, které se nevybíralo jen na mostech, ale i mimo tato obvyklá místa,
jak vypovídá list o příměří mezi Oldřichem z Rožmberka a Táborskými.
44
Z korespon-
dence Bohuslava Rochce z Otova a Janem z Klenového, Volfem z Janovic, Bedřichem
Škorněm z Malonic a Přibíkem Kocem z Dobrše vyplývá, že mnohdy v rámci opověd-
ních válek jedna ze stran nepovolovala průjezd krajinou silnicemi, na kterých vybírala
mýtné. Avšak často se stávalo, že tento zákaz průjezdu vztahovaly i na královské cesty.
45
Opovědní války sebou nesly větší kořist, pokud byla pleněna města, než vsi. Pokud
však nebylo účelem opovědní války jeho trvalé zmocnění.
46
Je pravděpodobné, že
opovědní války mezi šlechtou a městy za účelem trvalého zmocnění se města pánem
probíhaly proto, že si šlechta chtěla hospodářsky polepšit a učinit i z mnohdy králov-
ských měst, města poddanská.
47
Na straně druhé však právě královská města věděla,
že pokud její vrchností by měla být šlechta a nikoliv panovník, ekonomicky se těmto
městům nebude tak dařit, neboť šlechtická vrchnost příliš ekonomickým novinkám
v době předhusitské nepřála.
48
Jako případ pokusu o trvalé zmocnění můžeme uvést
případ Českých Budějovic. A jako příklad neustálého plenění zase město Vodňany.
49
38
AČ IV, č. 2, s. 166.
39
AČ IV, č. 14-17, s. 168-169.
40
URFUS, „
Záští“ v Čechách v polovině 15. století
, s. 97. AČ IV, s. 238. Listář I, č. 149, s. 101
41
Holdovním listům je věnováno několik stránek 4. dílu edice Archivu českého, konkrétně AČ IV, č . 1-33,
s. 165-172.
42
AČ IV, č. 18, s. 169.
43
AČ IV, č. 22-25, s. 170- 171.
44
Listář I., č. 176, s. 121.
45
AČ I, č. 17, s. 331.
46
HOFFMANN,
K povaze drobné války,
s. 66.
47
HOFFMANN,
K povaze drobné války,
s. 73
48
HOFFMANN,
K povaze drobné války,
s. 74.
49
Listář II,
č. 261, s. 238, č. 262, s. 239, č. 264, s. 240, č. 111, s. 96.