489 / 610
487
Příkladem plenění měst v době vlády Václava IV. je Jihlava, která byla neúspěšně na-
padena Janem Sokolem z Lemberka a Zikmundem z Křižanova (stalo se tak patrně
na přání Prokopa Lucemburského a dlužníků jihlavských měšťanů). Stejně tak bylo
předzvěstí později nabývajících větších rozměrů, opovědnictví šlechty vůči městům,
přepadení Jana Sokola Nového města Pražského (zde však šlo spíše o politické ambice
Jana Sokola, protože šlo o potrestání Novoměstských zato, že nepomohli Václavu IV.,
kdy se mu za tuto „věrnost“ král později odvděčil darování vsi Horky s hradem Skalicí
u Kostelce).
50
Nejen v Čechách, ale i sousedním slezském Polsku se proti moravským opovědní-
kům města bránila uzavíráním vojenských spolků s tamní šlechtou.
51
Ovšem nesmíme
zapomínat, že v landfrýdech nebyla jen šlechta, ale i města, která tím patrně primárně
sledovala ochranu obchodních cest a především měst samotných. Přestože města také
disponovala určitou vojenskou silou, o společný vojenský svazek stála. Často tomu tak
bylo z politických důvodů, kdy šlechta přece jen k válkám měla více právní legitimaci,
než města.
Vrcholem opovědních válek bylo 15. a první polovina 16. století, kdy byla panov-
níkova moc slabá, nebo, jako tomu bylo v době husitských nepokojů, nebyl panov-
ník žádný. Stejné to bylo v čase vlády Václava IV., který rovněž nebyl autoritativním
panovníkem. Tehdejší čeština pro tento jev měla označení že „práva nejdou“.
52
Jako
důkaz, že práva skutečně nešla, může posloužit i pře o fungování zemského soudu mezi
králem Václavem a českými pány z roku 1391.
53
Práva nešla také po roce 1440, kdy, jako již po několikáté, byla zastavena činnost
zemského soudu, o čemž bylo vydáno sněmovní usnesení, známé jako „mírný list“.
54
Valentin Urfus shledával na pozadí tohoto usnesení počátky rozporů dvou velkých
a významných šlechtických frakcí, které do dějin vstoupily pod názvem jednota podě-
bradská a jednota strakonická.
55
50
JAN, Libor.
Jan Sokol z Lamberka ve službách byzantského císaře aneb O
žoldnéřské
cti
. In:Historik
na Moravě. Profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF
MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám. Brno: Matice moravská, 2009. ISSN 978-80-86488-
57-8, s. 237-249.
51
MAMULA,
Jiřík Stoš z Albrechtic,
s. 78.
52
URFUS, „
Záští“ v Čechách v polovině 15. století
, s. 90.
53
Archiv český, čili staré písemné památky.
(dále jen AČ) Díl 1, Ed. František Palacký. Praha, v komisi
Kronberga i Řivnáče. 1840. 612 s., č. 2, s. 53.
54
AČ I., č. 1, s. 245-249. Nutno však zmínit i to, že činnost městských a patrimoniálních soudů v těchto časech
pozastavena nebývala.
55
URFUS, „
Záští“ v Čechách v polovině 15. století
, s. 91. Též JUROK, Jiří.
Zápas o zemský soud – jedna
z příčin vzniku zelenohorské jednoty roku 1465
. In: Husitský Tábor: sborník Muzea husitského revoluč-
ního hnutí Tábor: Muzeum husitského revolučního hnutí 6-7, 1984, s. 181-192. URBÁNEK, Rudolf –
NOVOTNÝ, Václav.
České dějiny. Díl 3. Část 1. České dějiny. Věk Poděbradský.
1. Red.: Novotný, Václav.
Praha: Laichterův výbor nejlepších spisů poučných. 42., 1915. 976 s., s. 459.