495 / 610
493
Na tyto smlouvy obvykle časově navazovaly mírové smlouvy, které již však vesměs
neobsahovaly výše uvedené body v příměřných listech, neboť jejich naplnění bylo de-
facto jakýmsi předpokladem k definitivnímu míru. Pokud by totiž podmínky narov-
nání uvedené v příměřných listech nebyly splněny, nemohlo by zcela logicky, ani dojít
k ochotě obou znesvářených stran k uzavření míru. Jak již Valentin Urfus konstatoval,
mírové smlouvy měly více podobnosti s landfrýdními smlouvami, než příměřné listy.
96
Co do stručnosti však je výjimkou již zde zmíněný mírný list z roku 1440, který je
až příliš detailní. Je zde pamatováno na vyrovnání se s holdy, s propuštěním zajatců,
narovnáním škod; zmíněny jsou v něm i individuální narovnání (např. Hynek Krušina
v. Beneš Mokrovous) apod.
97
Opovědní války však nemusely mít nutně jen místní charakter. Mnohdy se stávalo,
že překračovaly tehdejší hranice jednotlivých zemí, království. Takovými příklady jsou
opovědní války přeshraniční na teritoriu jižních Čech a Rakouska v druhé polovině 15.
století, či přeshraniční války na teritoriu slezských vévodství a Moravy. Takovými byly
např. již výše zmíněné opovědní války ve slezských knížectvích, či záští jihočeských
pánů s bavorskými knížaty Albrechtem a Ludvíkem.
98
Tyto původně spíše osobní záští
však nejednou získávají postupem času charakter konfliktu mezinárodního.
Co bylo tedy vlastně cílem těchto válek? Byla to skutečně jen ochrana cti, či náhrada
škody, tedy jinak řečeno mimosoudní narovnání? Nebo naopak, jak uvádí Valentin
Urfus, to bylo dosažení co největšího zisku na druhém?
99
Nebo spíše šlo o způsob řeše-
ní politických neshod, jak koneckonců zaznívá z opovědních listů?
Z toho, co zde bylo uvedeno, spíše vyplývá teorie Valentina Urfuse, neboť i když
čest a náhrada škody jistě hrály svou roli v opovědních válkách, tak z množství holdů
a jiných hmotných zisků na obou stranách lze tušit, že na konci mimosoudního narov-
nání byl podstatnější zisk.
Pax Dei, Treuga Dei, landrýdy, záští (Fehde)
Nepřátelství, v něm. Fehde, franc. hostilité, pol. wrogość. Tyto pojmy se objevují
již v raněstředověkých zákonících. Jedním z nich je i
Lex Frisionum
,
Lex Baivariorum
,
96
URFUS, „
Záští“ v Čechách v polovině 15. století
, s. 103.
97
AČ I., č. 1, s. 245-249.
98
AČ I., č. 1-26, s. 320-337. Bavorsko české opovědní války od konce 14. do počátku 16. století velmi
detailně popsal ve své práci JÁNSKÝ, Jiří.
Kronika česko-bavorské hranice I
. Domažlice: Nakladatelství
Českého lesa, 2001. Průvodce historií západních Čech. ISBN 80-86125-28-9. Týž:
Kronika česko-
bavorské hranice II
. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2001. Průvodce historií západních Čech.
ISBN 80-86125-31-9. Týž:
Kronika česko-bavorské hranice: Chronik der böhmisch-bayerischen Grenze
III
. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 2003. Průvodce historií západních Čech. ISBN
80-86125-36-X. Týž:
Kronika česko-bavorské hranice: Chronik der böhmisch-bayerischen Grenze IV.
V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 2004. Průvodce historií západních Čech. ISBN 80-86125-
44-0. Týž:
Kronika česko-bavorské hranice: Chronik der böhmisch-bayerischen Grenze V
. V Domažlicích:
Nakladatelství Českého lesa, 2005. Průvodce historií západních Čech. ISBN 80-86125-47-5.
99
URFUS, „
Záští“ v
Čechách
v polovině 15. století
, s. 97