497 / 610
495
Avšak ani to nebyla myšlenka zcela původní, nýbrž navazovala na mír karlovský.
Dokonce i forma vyhlášení míru byla podobná.
106
Karlovské míry byly vyhlašovány
na shromážděních svobodných mužů, v přírodě, za hradbami, tam, kde se konávaly
také soudy. Míry Boží byly vyhlašovány rovněž v přírodě, byly však doplněny relikvie-
mi svatých, měly totiž navodit pocit posvátna, bázeň Boží, aby zde slavnostní přísahy
zachování míru měly silný význam pro křesťana věřícího v brzký příchod Ježíše Krista
na prahu tisíciletí.
107
Tato vize však nebyla jen vizí dvou zde zmíněných protagonistů, ale zazněla již
roku 1023 na sněmu v Compiègne (je to snad náhoda, že o několik století později
na témže místě bylo podepsáno příměří jedné z nejničivějších válek lidstva, I. světové
války?), kde byla vyjádřena též myšlenka reformy křesťanské společnosti a to s ideou
Božího míru.
108
Zde také poprvé francouzští biskupové navrhují zakázat svémoc
ve smyslu vzetí spravedlnosti do vlastních rukou a násilím si vzít zpět, co jim bylo
násilím odňato. Jelikož jak známo, násilí plodí další násilí…Jenže na tomto sněmu hlá-
saný mír Boží není nic jiného, než jen jakési příměří, neboť měl platit vždy od středy
večer do pondělí ráno, o Velikonocích, Vánocích a svatodušních svátcích. Nešlo tedy
o trvalý mír, kde by byla válka postavena contra legem, jako je tomu dnes. Do paktů
Treuga Dei bývali zahrnování i židé, o jejichž ochraně je zmínka již v říšském Božím
míru z roku 1103.
109
Po celá staletí se však nad faidou, záštím, nedařilo středověké společnosti zvítězit.
Tak jako v českém prostředí, i v Říši byly patrné stejné tendence se bránit těmto zá-
štím. Snad nejmarkantněji se tento jev vyskytoval v městském prostředí, kde se jako
jakási obdoba landfrýdů objevují městské spolky – něm.
Städtebund
, lat.
confoederatio
,
liga, pactus
atd. První se objevuje v 60. letech 12. století v prostředí pro ně příznačné
– v severní Itálii, označovaný jako Lombardská liga.
110
Tato města sepsala společnou
dohodu o vzájemné obraně v 24 paragrafech.
Od počátků se v tomto však města dostávala do sporu se záměry císařova zemského
míru. To vyústilo v Barbarossův zákaz městských spolků v roce 1158 na roncanglin-
106
GERGEN,
The Peace of God,
s. 14.
107
HAVERKAMP, Alfred – VO L L R AT H , Hanna – L E Y S E R , Karl.
England and Germany in t h e
High Middle Ages
. New York: Oxford University Press, 1996. ISBN 0199205043. 389 s., s. 96.
108
BARTHÉLEMY, Dominique.
L‘An mil et la paix de Dieu: la France chrétienne et féodale (980-1060)
,
Fayard, 1999, s. 57-58. Více též GOUGUENHEIM, Sylvain.
Les Fausses Terreurs de l‘an mil: attente de
la fin des temps ou approfondissement de la foi?
Picard, 1999.
109
HAVERKAMP, VOLLRATH, LEYSER,
England and Germany in the High Middle Ages,
s. 209.
110
Na toto téma např. RACCAGNI, Gianluca.
The Lombard League, 1167–1225
. Oxford: published for
the British Academy by Oxford University Press, 2010. ISBN 9780197264713. ENGELS, Odilo.
Die
Staufer.
9., erg. Aufl. Stuttgart: Kohlhammer, 2010. ISBN 9783170213630.
Stauferreich im Wandel:
Ordnungsvorstellungen und Politik in der Zeit Friedrich Barbarossas.
HERAUS. Stefan Weinfurter. Stuttgart: Thorbecke, 2002. ISBN 9783799542609. MAURER, Helmut.
Kommunale Bundnisse Oberitaliens und Oberdeutschlands im Vergleich
. Sigmaringen: J. Thorbecke, 1987.
ISBN 3799566333, s. 244.