Table of Contents Table of Contents
Previous Page  556 / 610 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 556 / 610 Next Page
Page Background

554

k činnostem obdobným běžnému podnikání, a zároveň zabránit daňové optimalizaci

prostřednictvím struktur zahrnujících fondy kvalifikovaných investorů, relativně ob-

líbených zejména v oblasti nabývání a správy nemovitých věcí.

6

Za tímto účelem bylo

do zákona o daních z příjmů zakomponováno ustanovení, vymezující tzv. základní in-

vestiční fond.

7

Přitom to je jen a pouze investiční fond naplňující kritérium základního

investičního fondu, na nějž se vztahuje zvláštní 5% sazba daně, ostatní investiční fondy

jsou zdaňovány obecnou 19% sazbou.

Ačkoli vymezení jednotlivých subkategorií základních investičních fondů má dle

deklarovaného záměru zákonodárce účinně bránit účelovému zakládání primárně da-

ňově-optimalizačních investičních fondů, ukazuje se, že tento cíl nemusí být v praxi

naplněn. Nejvýraznější otazníky se vznášejí nad v pořadí první subkategorií základních

investičních fondů, tedy investičními fondy, jejichž akcie nebo podílové listy jsou při-

jaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

8

Vlivem podle všeho poněkud

nešťastné formulace zákonného ustanovení získávají, byť možná pouze formálně, sta-

tut základního investičního fondu v nezanedbatelném počtu případů i ty investič-

ní fondy, proti jejichž daňovému zvýhodnění byla novela ZDP původně zaměřena,

konkrétně fondy kvalifikovaných investorů s velmi úzkým okruhem investorů, jejichž

činnost je materiálně spíše běžným, než fondovým podnikáním a souvisí s výstavbou

či správou nemovitých věcí. Je příznačné, že zatímco dotčené daňové subjekty hod-

notí nastíněnou situaci jako legální daňovou optimalizaci, Ministerstvo financí, resp.

Finanční správa v této souvislosti hovoří o potenciálním porušení norem daňového

práva a zneužití práva.

Uvedená skutečnost má potenciál vyvolat řadu právních sporů. Cílem této práce,

stojící na pomezí práva daňového a práva finančního trhu, je primárně vymezit a ana-

lyzovat základní otázky, kterými se podle mého názoru bude orgán aplikující právo

muset v této souvislosti zabývat, a zodpovědět otázku, zda a za jakých podmínek přijetí

akcií nebo podílových listů investičního fondu, který nespadá do jiné kategorie základ-

ních investičních fondů, postačí k zařazení tohoto investičního fondu jako základního

investičního fondu a tím ke vzniku oprávnění takového fondu uplatňovat zvláštní 5%

sazbu daně. Pozornost bude přitom zaměřena na pro praxi nejrelevantnější kategorii

nemovitostních fondů kvalifikovaných investorů.

9

Základní otázka tedy zní: postačí

6

Srov. příslušnou pasáž důvodové zprávy ke změnovému zákonu ZDP. ČESKÁ REPUBLIKA [online].

2014. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 7. volební období, 2013- [cit. 2016-04-05]

Sněmovní tisk 252/0, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

. Dostupné z WWW:

http://www.psp.cz/sqw/text/

tiskt.sqw?O=7&CT=252&CT1=0, s. 96-97.

7

Jedná se o § 17b zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

8

Ve smyslu § 17b odst. 1 písm. a) ZDP.

9

Nemovitostním fondem kvalifikovaných investorů rozumím pro účely této práce fond kvalifikovaných

investorů, investující v souladu se statutem převážnou část majetku do nemovitých věcí a účastí v nemo-

vitostních společnostech. Nemovitostní společností se dle § 100 odst. 2 ZISIF rozumí akciová společ-

nost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž