SBORNÍK 66 SVOČ 2016

549

čovány pamětní desky. Na druhé straně je třeba zmínit, že doposud nedošlo k překo-

nání precedentu stanoveného rozsudkem ve věci Korematsu versus Spojené státy, čehož

využívají mnozí zastánci preventivních bezpečnostních opatření zaměřených proti ur-

čité skupině (například výše zmíněný David Bowers).

Klíčová otázka, kterou je třeba zodpovědět, zní:

„Jsou internační opatření na základě

rasy, země původu či náboženství skutečně jen historií a mrtvými literami zákona?“.

Bylo

by pěkné myslet si, že celá naše společnost, jejíž obraz přijímaná legislativa pouze od-

ráží, už vyspěla do takového bodu, že nedopustí to, co se dělo v průběhu celé historie.

Totiž to, aby iracionální pověry, strach a panika dokázaly umlčet hlas rozumu a spra-

vedlnosti a vedly až k trestání na základě principu kolektivní viny. Bohužel se ukazuje,

že stejné nálady jako ty, které ve Spojených státech nastaly po útoku na Pearl Harbor,

ovládají naši společnost i dnes. Obdobně se vyjádřil i slavný soudce Nejvyššího soudu

Antonin Scalia při besedě se studenty:

„Samozřejmě, Korematsu byl špatný, a jsem přesvědčen, že jsme duch tohoto roz-

hodnutí v pozdějších rozsudcích zapudili. Ale lžete si do kapsy, pokud si myslíte, že se

ta samá věc nestane znovu. “

112

Tato práce by měla sloužit jako připomenutí toho, že omezování občanských práv

na základě příslušnosti k některé minoritní skupině není pouze doménou takzvaných

„totalitních

států“

, ale že k němu může dojít i v zemích, které jsou chápány jako vzor

demokracie a zároveň i jako varování před přijímáním jednoduchých řešení na kom-

plikované otázky.

112

CASSENS WEISS, D.

Scalia: Korematsu was wrong, but ´you are kidding youself

if you think it won

´t

happen again.

[online], c2013, [cit. 2016- 10-04]. Dostupné z:

deswitch/2013/08/09/210138278/japanese-internment-redress