547 / 610
545
v uniformě nebo bez ní, pociťují tyto útrapy s větší či menší intenzitou. Občanství má své
povinnosti, stejně jako práva a v době války je břemeno povinností vždy těžší.“
94
Vojenská nezbytnost je tedy součástí těchto válečných útrap, které větší měrou do-
padají právě na americké občany japonského původu.
Soud se víceméně odmítl zabývat otázkou ústavnosti celého programu zadržování
ve shromažďovacích a relokačních centrech s odůvodněním, že jsou řešeny pouze otáz-
ky porušování příkazu k odsunu, tím že se zdržoval v Nařízením zakázané oblasti. Soud
nemůže posuzovat ústavnost jiných ustanovení, než těch, která porušil.
95
Soudce Black dále uvádí, že se vlastně vůbec nejedná o odsunování a věznění ame-
rických občanů, kteří nic neprovedli, na základě jejich původu, ale že se jedná o pouhý
příkaz k odsunu určitých osob, zdůvodněný a ospravedlnitelný dobou a válečnými
podmínkami.
„
Korematsu nebyl odsunut z Vojenské zóny č. 1 z důvodu nepřátelství vůči němu nebo
jeho
rase. Byl vyhoštěn kvůli tomu, že jsme ve válce s Japonským císařstvím, protože se vo-
jenští představitelé obávali vojenské invaze na západní pobřeží a viděli odsun osob japon-
ského původu jako vojenskou nezbytnost, a protože Kongres dal těmto vojenským velitelům
oprávnění k provedení právě tohoto.“
96
Jak již bylo řečeno výše, a to je hlavní rozdíl oproti rozsudkům, soud rozhodl pomě-
rem 6 ku 3 v neprospěch Korematsu. Nicméně přítomnost nesouhlasících soudců je
oproti předcházejícím rozhodnutím
Yasui
a
Hirabayashi
výrazný rozdíl a jejich disentní
stanoviska jsou velmi přesvědčivá.
Nesouhlasné stanoviska měli soudci O. Robert, F. Murphy a R. Jackson. Soudce
Roberts z hlediska ústavnosti porovnává zacházení s F. Korematsu se zákazem vycháze-
ní v případě Hirabayashi:
„Toto není případ se zákazem nočního vycházení, ani dočasného odsunutí z oblasti pro
bezpečnost jeho, nebo společnosti. Je to případ potrestání občana za to, že se nenechal uvěz-
nit v koncentračním táboře na základě jeho původu“
97
Soudce taktéž zvýraznil rozpor jednotlivých příkazů, kdy Korematsu nesměl opustit
vojenskou zónu ve které žil, ale další rozkaz ho kriminalizoval, pokud po určitém datu
z této zóny neodešel, přičemž jediným legálním řešením tedy bylo dostavit se do shro-
mažďovacího centra a tedy se nechat zavřít do vojenského vězení. Z tohoto rozporu
lze usuzovat na pravý záměr příkazů, dostat všechny osoby japonského původu do ta-
kových táborů.
98
Nesouhlas soudce Murphyho byl kritický k posouzení ústavnosti pravomoci ar-
mády ohledně vydávání příkazů k odsunu určitých osob na základě jejich původu.
94
Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ve věci Korematsu.
Op. cit
.
95
Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ve věci Korematsu.
Op. cit
.
96
Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ve věci Korematsu.
Op. cit
97
Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ve věci Korematsu.
Op. cit
98
BANGARTH, S. D.
op. cit.
, str. 171