542 / 610
540
Všechny tyto okolnosti naznačují, že vše se mohlo stát jinak, než jak naznačují závě-
ry oficiálního vyšetřování. Mezi internovanými byl například poměrně rozšířen názor,
že smrt obou mužů nařídil sám plukovník Lundy, ve snaze zlomit odpor odbojných
internovaných a demonstrovat svoji moc, pro potvrzení těchto zvěstí však neexistuje
žádný důkaz a vzhledem k okolnostem se to ani nejeví, jako příliš pravděpodobné.
69
Nejpravděpodobnějším vysvětlením tak patrně je, že nemocní a špatně pohybliví
Isomura a Kobata odmítli dále pochodovat směrem k ubikacím a nezkušený Burleson
si toto jednání vyložil jako vzpouru ze strany obou Issei a v panice proti nim použil
svou zbraň.
4. Procesy před Nejvyšším soudem USA
4.1 Obecný úvod
Ne všichni Američané japonského původu podporovali submisivní politiku hraničí-
cí se servilitou prezentovanou JACL podřídit se ve všem vydávané legislativě ve snaze
prokázat svou úplnou loajalitu k USA. Někteří jedinci se rozhodli některá omezují-
cí nařízení porušit, a následně vyvolat debatu o jejich ústavnosti před soudem. Tyto
události posloužily k tomu, že to, jak se zacházelo s americkými občany japonského
původu, bylo neustále připomínáno veřejnosti a zůstalo dobře zdokumentováno pro
další generace a dále i pro to, že docházelo k oslabení pozice armády, jako praktic-
ky jediného dohlížitele nad záležitostmi spojenými s internací a jiným omezováním.
Nejvýznamnější případy, kterým se budou následující kapitoly podrobněji věnovat,
jsou případy, kdy na lavici obžalovaných usedli Minoru Yasui a Gordon Hirabayashi,
jejichž kauzy byly souzeny společně a které byly jakousi předehrou
70
pro případ, který je
dodnes vnímán jako černá skvrna na pověsti nejvyššího soudu, totiž kauzy Korematsu
proti Spojeným státům. Poslední z významných kauz, která reagovala na zacházení
s osobami japonského původu je případ Ex parte Endo, který se dá vnímat, jako jakýsi
epilog k období internace.
Za zmínku stojí i postoj Nejvyššího soudu, který i v případech, kde potvrdil ústav-
nost vybraných omezujících nařízení, vyslovil znepokojení s nastalým společenským
vývojem a vydáváním legislativy tohoto typu. Na druhé straně nelze ani pominout,
že Nejvyšší soud opakovaně vyložil 5. a 14. dodatek Ústavy velice
„pružně“
ve snaze
ospravedlnit Rooseveltovu a DeWittovu rasově motivovanou politiku. Tento výkla-
dový pragmatismus dodnes dotváří poměrně kontroverzní období Nejvyššího soudu,
nelze zapomínat, že v této době docházelo též k jiným rozporuplným rozhodnutím
týkající se občanských svobod a práv ve vztahu k rase občana.
71
69
AUTOR NEZNÁMÝ.
Lordsburg Revisited: A Closer Look at the Lordsburg Court-martial . Op. cit.
70
Případy Hirabayashi a Yasui se přímo netýkali internace, ale jiného omezujícího opatření, které zakázalo
všem osobám japonského původu opouštět v noci své příbytky.
71
Obzvláště podpora doktríny
„Separate but equal“,
která byla překonána až v roce 1954 nálezem ve věci
Brown vs. Board of Eduacation.