SBORNÍK 66 SVOČ 2016

541 / 610

539
„Tyhle hroby jsou pro Japonce, co zemřeli, pokud neuděláte svou práci dost rychle, budu
nucen nechat vykopat další hroby“ 63
Issei a Nisei se však s celou situací nehodlají smířit, hrozí vzpourou a požadují ne-
závislé vyšetřování a pitvu obou mužů. Velitel tábora plukovník Clyde A. Lundy tedy
nařizuje oficiální vyšetřování, po jehož skončení postupuje celou věc nadřízenému sou-
du ve Fort Sam Houston v Texasu, aby soud jednou provždy rozhodl o Burlesonově
vině či nevině. Soud však vrací Lundymu návrh zpět k došetření, protože v obžalobě,
kterou plukovník zaslal soudu, píše, že Burleson oba muže zabil v rámci svých povin-
ností a po právu, takovýto popis skutku neodpovídá žádnému trestnému činu, který
by mohl soud posuzovat, a proto v souladu s trestním právem nemohl nařídit hlavní
líčení.64 Lundy tedy svůj návrh obžaloby přepracoval tak, že se podle výsledků vyšetřo-
vání Burleson oba muže skutečně zabil, ale šlo o oprávněné užití zbraně a v tomto činu
nespatřuje nic protizákonného či kriminálního, avšak doporučuje celou věc prošetřit
jako zabití, tak aby celá věc byla nade všechnu pochybnost objasněna. Celý proces
nakonec končí osvobozením vojína Burlesona, ale v celém procesu nejsou vyjasněny
některé problémy, které verze o zabití obou mužů, při snaze o útěk obsahuje.
Sám Burleson, před soudem vypověděl, že oba muži začali najednou rychle utíkat
směrem k plotu ve snaze ho překonat a uprchnout, vojín je prý dvakrát vyzval k tomu,
aby zastavili a až poté zahájil palbu na rychle se vzdalující muže.65 Plukovník Lundy
jako jediný potvrdil, to že před výstřely slyšel výkřiky, které zněly jako „Stůjte!“, žád-
ný jiný voják v dotčeném perimetru nic neslyšel. Dalším problémem, je Burlesonovo
tvrzení, že se oba muži rozběhli směrem k plotu, z lékařských zpráv vyplývá, že mini-
málně Isomura nebyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu běhu schopen.66 Stejně
podezřelé je i to, že dle pitevní zprávy byli oba muži zasaženi všemi devíti broky, které
jedna střela z brokovnice poskytovala, což se vzhledem k tomu, že měl vojín údajně
střílet na dlouhou vzdálenost a navíc ještě v noci, jeví jako krajně nepravděpodobné.67
Ostatně i střelná zranění na tělech obou Issei odporují verzi o jejich útěku, americký
právník a aktivista za rehabilitaci a odškodnění internovaných Jack Hertzig v roce 1997
prozkoumal v archivech zprávu tehdejšího koronera i s přiloženými fotografiemi a soudí:
„Rány do těl vstoupily ve střední části zad vlevo. Jelikož použitá zbraň byla brokovnice,
tento typ zranění napovídá, že výstřel musel být veden z bezprostřední blízkosti. Nemohlo
jít o výstřel z větší vzdálenosti, jelikož pak by otvory po kulkách musely být daleko více
od sebe než blízko sebe, jak ukazují jejich zranění.“68
63 HAYES, J. Domestic Threats. Lincoln: iUniverse, c2002, str. 44
64 KASHIMA, T. op. cit. str.188
65 KASHIMA, T. op. cit. str. 190
66 AUTOR NEZNÁMÝ. Lordsburg Revisited: A Closer Look at the Lordsburg Court-martial. Op.cit.
67 KASHIMA, T. op .cit. str. 190
68 REEVES, J. A. The Lordsburg Killings [online]. cNelze ověřit, [cit. 2016-21-03]. Dostupné z: http://