SBORNÍK 66 SVOČ 2016

550 / 610

548
Argumentačně přesvědčivá pasáž se týká možnosti zadržovat osoby, které ať japonské-
ho původu, jsou prokazatelně loajální:
„Občan, který je bez pochyb loajální, nepředstavuje žádnou hrozbu z hlediska sabotáže
a špionáže. Loajalita je záležitostí srdce a mysli, nikoliv rasy, vyznání nebo barvy. Ten kdo
je loajální, už ze samé podstaty není špion nebo sabotér. Pokud je moc zadržet je odvozeno
od moci chránit válečné úsilí proti špionáži a sabotáži, pak detence, která nemá k tomuto
cíli žádný vztah, je neospravedlnitelná.“108
Soud v tomto případě dal slečně Endo za pravdu a nařídil její bezpodmínečné pro-
puštění. Rozhodnutí bylo podpořeno dvěma souhlasnými stanovisky. Soudce Murphy
jde ještě dále než Soud a opakuje svůj názor, vyjádřený už v kauze Korematsu, totiž,
že internace Američanů japonského původu je nepřípustná bez ohledu na loajalitu
dotyčných Američanů. Soudce Roberts souhlasí s názorem Soudu, avšak odmítá názor,
že Kongres nikdy neschválil internaci, jak vyznívá z některých částí rozsudku. Roberts
prohlašuje, že Kongres si byl velmi dobře vědom toho, co armáda
zamýšlí a snaha vyvinit legislativní moc a vše svést na exekutivu se mu jeví jako
pokrytectví.109
Toto rozhodnutí Soudu znamenalo smrtelnou ránu pro celý program internačních
táborů, Rooseveltova administrativa začala couvat a vydala prohlášení č. 21, které ved-
lo k propuštění všech loajálních Američanů japonského původu z internačních táborů
a umožnilo jejich návrat na Pacifické pobřeží.110
Dalo by se říci, že doba internace byla tímto rozsudkem definitivně překonána
a skončena, avšak to by bylo příliš zjednodušující, následky nařízení č. 9066 a doby
internace nešlo odstranit ze dne na den. Trvalo ještě dlouhé měsíce a roky než byli
všichni internovaní opět na svobodě a jejich život se vrátil k normálu, o psychických
následcích této doby ani nemluvě.
5. Závěr
Doba internace zanechala černou skvrnu na tváři americké ústavnosti a dodnes patří
k palčivým tématům. Osud Japonců a Američanů japonského původu za Války byl
jednou z příčin uvolnění naturalizační politiky USA. Američané japonského původu
se mnohem více zapojují do veřejného a politického života a ve svých pamětech popi-
sují čas strávený v táborech.
Na podnět JACLu vydává v roce 1988 Reaganova vláda zákon, který znamená for-
mální omluvu vězněným spolu s přiznáním odškodného pro každého internovaného
ve výši 20000 USD.111 Na místech, kde dříve internační zařízení stála, jsou dnes vzty-
108 Rozhodnutí nejvyššího soudu USA ve věci Ex parte Endo. Op. Cit.
109 Rozhodnutí nejvyššího soudu USA ve věci Ex parte Endo. Op. Cit.
110 BANGARTH,S.D.op.cit.,str.182
111 QURESHI, B. FromWrong to Right: A U.S. Apology For Japanese Internment [online], c2013, [cit. 2016-
10-04]. Dostupné z:
nment-redress