77 / 220
75
ní, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat.
Vzhledem ke skutečnosti, že v projednávané trestní věci obvinění souhlas k poskyt-
nutí těchto údajů nedali, bylo nutno postupovat analogicky podle ustanovení § 88a
odst. 1 TrŘ. V této souvislosti je nutno poukázat na rozhodnutí Ústavního soudu,
sp. zn. II. ÚS 502/2000, podle kterého je soukromí každého člověka hodno ochrany
ve smyslu čl. 13 Listiny základních práv a svobod nejen ve vztahu k vlastnímu obsa-
hu zpráv podávaných telefonem, ale i ve vztahu k údajům o volaných číslech, datu
a čase hovoru, době jeho trvání, v případě mobilní telefonie o základových stanicích
zajišťujících hovor. Tyto údaje jsou nedílnou součástí telekomunikace uskutečněné
prostřednictvím telefonu. Jestliže ústavní pořádek České republiky připouští průlom
této ochrany, děje se tak pouze a výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti,
případně v zájmu ústavně zaručených práv a svobod jiných; sem spadá především ne-
zbytnost daná obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a na tom,
aby takové činy byly zjištěny a potrestány. Přípustný je tedy pouze zásah do základního
práva nebo svobody člověka ze strany státní moci, jestliže jde o zásah nezbytný ve výše
uvedeném smyslu. K tomu, aby nebyly překročeny meze nezbytnosti, musí existo-
vat systém adekvátních a dostatečných záruk, skládající se z odpovídajících právních
předpisů a účinné kontroly jejich dodržování. S ohledem na to, že jsou stanovena pra-
vidla pro odposlech a záznam telekomunikačního provozu ze strany státních orgánů,
která umožňují kromě dalších údajů pořídit především obsah telefonické zprávy, je
možné postupovat podle těchto pravidel i při pořizování či získávání těchto „dalších“
údajů, tj. při evidování telekomunikačního provozu. Porušení těchto pravidel při po-
řizovaném získávání těchto dalších důkazů vytváří nezákonnost důkazu provedeného
v trestním řízení a má samo o sobě za následek, že i proces hodnocení důkazů jako
celek trpí zásadní vadou. Stejné závěry prezentoval Ústavní soud i v rozhodnutí sp. zn.
II. ÚS 789/06. Orgány přípravného řízení trestního tak musely po tomto rozhodnutí
Vrchního soudu v Olomouci přistoupit ke zpracování znaleckého posudku opětovně,
a to až po nařízení příslušného soudce.
Jak je vidno i z tohoto rozhodnutí, špatný postup orgánů činných v trestním řízení
lze zhojit vydáním příkazu podle § 88a TrŘ. To potvrzuje i rozsudek Vrchního soudu
v Praze sp. zn. 7 To 156/2001 ze dne 29. ledna 2002 (publikovaný pod č. 14/2003
ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek): „
Vadu důkazu spočívající v tom, že úda-
je o uskutečněném telekomunikačním provozu byly vyžádány v rozporu se zákonem, lze
za účinnosti novely trestního řádu č. 265/2001 Sb. napravit postupem podle § 88a TrŘ,
ovšem za předpokladu, že příslušný operátor bude mít předmětné údaje ještě k dispozici.“
Z tohoto vyplývá, že důkaz byl sice získán v rozporu s trestním řádem, ale toto pochy-
bení orgánů činných v trestním řízení lze uvedeným postupem napravit.
4. Závěr
Pro zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot stanoví trestní přesná pravidla,
která je nutno bezvýjimečně dodržovat. Je tomu tak proto, že jde o zákonné výjimky