79 / 220
77
SEKCE – DOKTORANDSKÁ SMÍŠENÁ
1. místo
Reforma kolektivní správy autorských práv
z perspektivy vnitřního trhu EU
JUDr. Peter Mikita
1. Úvod
Neexistuje dnes snad téma, které by se zejména kolektivních správců autorských
práv a širší obce představitelů hudebního průmyslu dotýkalo víc, než přeshraniční li-
cencování online hudebních služeb v digitálním prostředí moderních komunikačních
prostředků. O aktuálnosti této výzvy pro zúčastněné subjekty kolektivně zastupova-
ných nositelů autorských práv k digitalizovanému obsahu a jeho uživatelů, i o nalé-
havosti jejího řešení svědčí praktické problémy, vyvolané nekompatibilitou stávajícího
právního i obchodního nastavení licenčních modelů kolektivní správy, vycházejícího
původně z územně vymezených předpokladů klasických off-line forem veřejného zpří-
stupňování hudebního anebo audiovizuálního obsahu, s potřebami globálně působí-
cích poskytovatelů digitálních služeb, zejména v internetovém prostředí. Konfrontace
těchto dvou zainteresovaných stran má dnes minimálně evropský rozměr, určovaný
jednostrannou preferencí hospodářských zájmů osob obchodujících s nehmotnými
statky způsobem ohrožujícím nezávislost jejich individuálních tvůrců. Rozhoduje se
v ní v podstatě o dalším směřování ochrany autorských práv v jejich tradičním osob-
nostně-majetkovém chápání na evropském kontinentu. Globální dimenze problému
i s ohledem na nehomogenní povahu jak konfrontovaného předmětu, tak i konfronto-
vaných subjektů, otvírá různé přístupy řešení ambivalence exkluzivity práva k nehmot-
nému statku a jeho investičního zhodnocování. Střet těchto přístupů s jeho dopady
na další směřování kolektivního výkonu majetkových práv autorských a práv s nimi
souvisejících se pokusím v této práci analyzovat.
2. Praktické důvody pro reformování kolektivní správy autorských práv
Problematika výkonu kolektivní správy autorských majetkových práv osobami ev-
ropských kolektivních správců a jeho souladu se zásadami vnitřního evropského trhu
fungujícího v duchu čtyř základních svobod volného pohybu zboží, osob, služeb
a kapitálu coby nezbytných determinantů neomezené hospodářské soutěže, se dosta-
la do zvýšené pozornosti Evropské komise (dále jen „Komise“) již v roce 2003, a to
v souvislosti s vyšetřováním dvou stížností nadnárodních vysílacích společností – RTL
a Music Choice Europe, podaných proti německému kolektivnímu správci GEMA
a proti Mezinárodní konfederaci společností autorů a skladatelů CISAC (dále jen
„CISAC“). Důvodem stížností bylo v prvním případě teritoriální omezení centrálního