266 / 284
264
monizaci outsourcingu či subcontractingu, v neustálém zvyšování sankčních postihů.
Efektivitě vynucování dodržování zákazu výkonu závislé práce mimo pracovněprávní
vztahy by spíše napomohlo posílení prevence nelegální práce odstraněním podnětů
k obcházení pracovněprávní úpravy (jako je snaha vyhnout se vyšším platbám daně
z přijmů fyzických osob a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), tedy uzákonění
takové výše daní a pojistného do veřejnoprávních systémů sociálního pojištění, která je
transparentní, předvídatelná a přiměřená.
1355
Pokud jde o dosažení kvalitativně lepší ochrany zaměstnanců před výkonem nele-
gální práce, existují další doporučitelná opatření, jako je zrychlení délky trvání pra-
covněprávních sporů (případné zavedení specializovaného pracovního soudnictví),
1356
zvětšení legálního prostoru pro kolektivní vyjednávání,
1357
podpora kolektivního vy-
na pracovní sílu využili raději méně placené i chráněné zahraniční zaměstnance. Srov. Casale, G. (ed.):
The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva
2011, str. 246 a násl.
1355
Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2005, č.j. 2 Afs 62/2004-70.
1356
Průměrná délka řízení v pracovních sporech ode dne nápadu do právní moci rozhodnutí je neakcepto-
vatelných 607 dnů Srov. MS ČR: Statistický přehled soudních agend
,
druhá část, rok 2010 str. 21. Více
než dva roky přitom běži např. 225 sporů o nárok na mzdu a náhradu mzdy. MS ČR: Statistický přehled
soudních agend
,
druhá část, rok 2010 str. 14.
1357
Zákoník práce v redakci do 31. 12. 2011 v ust. § 23 odst. 3 vylučoval použití úpravy inominátní
smlouvy a v ustanovení § 28 ZP úpravy konvalidace neplatného právního úkonu a konverze zastřeného
právního úkonu (ustanovení § 41a občanského zákoníku), odporovatelnosti (§ 42a občanského zákoní-
ku), návrhu na uzavření smlouvy (§ 43a občanského zákoníku), zániku návrhu (§ 43b), přijetí návrhu
(§ 43c), okamžiku uzavření smlouvy (§ 44 občanského zákoníku) a tísně (§ 49 občanského zákoníku).
Možnost využívání jiných smluvních typů při garanci práv zaměstnanců či jejich kolektivů bylo pod-
statně podvázáno dvěma zákazy obsaženými v ZP. V souladu s ust. § 22 ZP měly a i nadále mají právo
uzavřít kolektivní smlouvu pouze odborová organizace (tento příkaz je důsledkem specifického histo-
rického vývoje u nás a též politické síly odborů). Zákaz inominátních smluv v kolektivním pracovním
právu platí též po 1. 1. 2012, novela zákoníku práce sice zrušila ustanovení § 23 odst. 3, nahradila jej
však zákazem v ustanovení § 28, který zní: „
Kolektivní smlouvu je zakázáno nahrazovat zvláště neuprave-
nou smlouvou…
“ Zákaz nepojmenovaných (inominátních) smluv přitom není upraven v individuálním
smluvním pracovním právu. Takováto úprava je věcně mylná. Mají-li být v pracovním právu zakázány
nepojmenované smlouvy, pak pouze v souvislosti se zakládáním pracovního poměru. V ostatních přípa-
dech není důvod zakazovat tvorbu atypických (neupravených) smluv, ochrana zaměstnanců je zajištěna
dostatečně kogentní úpravou v pracovněprávních předpisech. Nesdílíme totiž názor některých autorů,
že v pracovním právu může nepojmenovaná smlova být pouze smlouvou zakládající některý základní
pracovněprávní vztah. Takovýto přístup je příliš zjednodušující. Nepojmenovanou smlouvou může být
též smlouva (dohoda) zakládající nárok na určitý benefit (např. vyšší dovolenou či odstupné), nebo
smlouva mísící znaky více upravených typů smluv (smlouva smíšená). Atypická ujednání mohou též
rozšiřovat ochranu zaměstnanců, což je především cílem kolektivního pracovního práva. Sdružování
zaměstnanců ve shodě jednající subjekt může vyvážit hospodářskou sílu zaměstnavatele.
Zákaz nepojmenovaných smluv tak v kolektivním pracovním právu ve skutečnosti znamená nedovo-
lenost tvorby jiných smluvních typů mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců, byť by se tak dělo
v zájmu smluvních stran a zastoupených zaměstnanců. To je absurdní, protože ke vzniku a vývoji kolek-
tivní smlouvy došlo do značné míry mimo práva v důsledku intenzivního hospodářského života. A tak