262 / 284
260
právem sankcionovat neplnění pracovních úkolů či jiných požadavků zaměstnavatele
v rámci pozůstatků disciplinární (kárné) odpovědnosti. Zaměstnavatel může postih-
nout zaměstnance nepřiznáním nenárokových složek mzdy, krátit dovolenou, započí-
tat způsobenou škodu vůči vzájemným pohledávkám zaměstnance, atd. Zaměstnanec
dle platné úpravy zůstává zaměstnancem dobrovolně podřízeným zaměstnavateli.
Na tom nic nemění ani složitost vykonávané práce, ani ochrana osobnosti zaměstnan-
ce. Zaměstnavatel skutečně často nerozumí práci podřízeného zaměstnance, to jej však
nezbavuje práva určovat a měnit podmínky, za nichž bude zaměstnanec takovou práci
vykonávat. Existence závislé práce je primárně otázkou faktickou týkající se způsobu
provádění práce a jejího odměňování.
Zaměstnavatelé v post-taylor-fordovském období
1336
ještě více než kdy dříve žádají
liberalizaci pracovního práva; chtějí mít k dispozici dostatečně flexibilní právní úpra-
vu, která jím však současně napomůže dosáhnout jistě, s minimálním možným rizikem
sledovaného cíle. Z důvodu přílišné nákladnosti zaměstnanecké síly volí outsourcing
jako pružnější způsob řešení svých problémů.
1337
I této aktuální výzvě kocepce právní
nadřízenosti zaměstnavatele poskytuje uspokojivou odpověď, neboť umožňuje flexibil-
něji dosahovat splnění zadaných úkolů, což právě může výrazně snížit výši transakčních
nákladů. Plnění pracovních úkolů vlastními zaměstnanci v pracovněprávním vztahu
(internalizace) tak obsahuje nejen nevýhody (nákladnost zvýšené sociální ochrany),
ale též četné a zásadní výhody oproti jiným závazkovým vztahům. Ostatně specificky
českou a přitom pracovněprávní cestou vedoucí ke snížení vysokých nároků kladených
na zaměstnavatele z hlediska řízení, kontroly i ceny výkonu práce pracovníka,
1338
jsou
atypické (nikoliv však z hlediska četnosti) pracovněprávní vztahy založené dohodami
o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Právě příklad zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr, ale též domácích zaměstnanců, osob konajících duchovenskou službu
a statutárů pověřených vykonávat obchodní vedení v pracovněprávním vztahu
1339
nás
nutí se zamyslet nad závislou prací hned ze dvou dalších úhlů pohledu. Tak především
vymezení určité práce jako výkonu závislé práce má význam pouze tehdy, pokud ko-
nateli této práce přinese dostatečnou sociální ochranu; katalog práv, jichž dodržování
zaměstnavatelem bude moci rychle a efektivně vynutit. Jestliže se právě u zaměstnanců
pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, agentur-
1336
Taylor-Fordovské období označuje období existence velkých vertikálně členěných byrokraticky řízených
společností, kde výroba byla prováděna pásovým způsobem. Jedná se o formu výroby typickou pro
průmyslovou společnost.
1337
K tomu např. Maisner, M.; Černý, J.: Právní aspekty outsourcingu. Praha: Wolters Kluwer, 2012, str. 79
a násl.
1338
Dědič, J.; Soušková, M.: Několik úvah nad právní úpravou dohod o pracích konaných mimo pracovní
poměr, Právník 1990, č. 7, str. 633.
1339
Ve francouzské úpravě pak obchodní zástupci, baviči a žurnalisté, v italské co.co.co., co.co.pro. a sportovci.
Srov. Pélissier, J.; Supiot, A.; Jeammaud, A.: Droit du travail, Paris, 2008, str. 403 a násl. a Nogler, L.: The
Concept of Subordination in European and Comparative Law, University of Trento, Italy, 2009, str. 87.