200 / 268
198
vyšetřovací orgán pro vyhodnocování nacistických zločinů a přípravu žalobních spisů,
který měl v době svého vrcholu více jak 100 pracovníků,
59
v Rakousku bylo pro tuto
agendu do zvláštního útvaru při rakouském Spolkovém ministerstvu vnitra zařazeno
pouze šest specialistů.
ͺ. Obecná východiska stíhání nacistických zločinů podle mezinárodního
práva po druhé světové válce v Izraeli
Izrael po nabytí plné státní svrchovanosti v roce 1948 přijal do svého právního řádu
ve vztahu k nacistickým zločinům speciální zákonnou úpravu. Tou byl zákon o potres-
tání nacistů a nacistických kolaborantů z roku 1950 (dále jen „ZPNNK“),
60
který je
tak možno považovat za patrně první případ zcela vědomé implementace zásad me-
zinárodního trestního práva do národního právního řádu státu pro účely tuzemských
soudních procesů.
61
Ačkoliv v době přijímání tohoto zákona se zřejmě nedalo příliš realisticky uvažovat
o tom, že by se před izraelský soud podařilo předvést některého z předních nacistic-
kých zločinců a zákon tak v praxi mohl sloužit spíše pro postih Židů, kteří v době dru-
hé světové války s nacisty v různých formách a z různých důvodů spolupracovali,
62
stal
on Trial: Historical Perspectives on the Politics of Prosecuting War Crimes
. Lincoln/London: Holocaust
Memorial Museum, 2008. ISBN 978-0803210844, s. 239, proběhlo ještě 35 řízení; podobný údaj (35
procesů, 49 obžalovaných, 20 pravomocně odsouzených) se uvádí v nejnovější práci KURETSIDIS-
HAIDER, Claudia. NS-Verbrechen vor österreichischen und bundesdeutschen Gerichten: Eine bilanzie-
rende Betrachtung. In ALBRICH, Thomas, GARSCHA, Winfried R., POLASCHEK, Martin F. (eds.).
Holocaust und Kriegsverbrechen vor Gericht. Der Fall Österreich
. Innsbruck, Wien, Bozen: Studien Verlag
Ges. m. b. H., 2006. ISBN 978-3706542586, s. 346. Dle Disertační práce WISINGER, Marion. Über
den Umgang der östarreichischen Justiz mit nationalsozialistischen Gewaltverbrechen. Wien: Universität
Wien, 1991, s. 65-67, bylo řízení mezi lety 1955-1975 ještě 46 (s 21 odsouzenými); dle publikace vydané
rakouským Spolkovým ministerstvem spravedlnosti Volksgerichtsbarkeit und Verfolgung von nationalso-
zialististischen Gewaltverbrechen in Österreich 1945-1972. Wien: Bundesministerium für Justiz, 1977,
s. 167, bylo vedeno soudní řízení (pouze do roku 1972) se 46 osobami, z nichž trest byl uložen 18ti osobám.
59
Centrála zemských justičních správ pro pronásledování národněsocialistických zločinů /
Zentrale
Stelle der Landesjustitzverwaltungen zur Verfolgung nationalsozialistischer Gewaltverbrechen
/ se sídlem
v Ludwigsburgu.
60
Zákon o potrestání nacistů a nacistických kolaborantů /
Nazis and Nazi Collaborators Punishment Law
/
(5710-1950) ze dne 1. srpna 1950, Sefer Ha-Hukkim č. 57.
61
Tímto je míněna implementace zásad a hmotněprávních ustanovení Charty MVT, rozsudku MVT
i Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia /
Convention on the Prevention and Punishment of the
Crime of Genocide
/ ze dne 9. prosince 1948. Již dříve je však možno se setkat např. s vojenskými manuály
a zákoníky, které se zabývaly i porušeními pravidel válečného práva. Dalším případem byl i shora disku-
tovaný KVG v Rakousku, který byl přijat ještě před Chartou MVT.
62
Srov. např. rozsudek Okresního soudu v Tel Avivu ze dne 4. ledna 1952 v trestní věci proti Ezekielovi
Enigsterovi, který byl odsouzen k trestu smrti (později změněn milostí prezidenta na trest odnětí svo-
body v trvání dvou let).
Attorney General v. Enigster
(Cr. C 9/51), Pesakim Mehoziim (1951-1952) 152.
Dílčí reprint rozsudku In: CASSESSE, Antonio, ACQUAVIVA, Guido, FAN, Mary, WHITING, Alex.
International Criminal Law, Cases & Commentary
. Oxford/New York: Oxford University Press, 2011. ISBN