121 / 200
119
na hranicích čekat a tím méně efektivní bude jejich možnost výkonu subjektivního
práva žádat o udělení statusu uprchlíka.
Přijímající stát má povinnost oddělit z proudu migrantů pachatele trestných činů a skry-
té teroristy. Na druhou stranu ale musí ctít presumpci neviny (čl. 14 Mezinárodního paktu
o občanských a politických právech stanoví: „
Každý, kdo je obviněn z trestného činu, pova-
žuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina
“).
Přijímací stát má rovněž zajistit civilní a humanitární charakter vojenských táborů.
Migranti ale v táboře mají právo se shromažďovat (čl. 20 Všeobecné deklarace lidských
práv), vyjadřovat svůj názor, aniž by tak vyzývali k násilí, národní, rasové či náboženské
nenávisti a dopouštěli se propagandy (čl. 19 a 20 Mezinárodního paktu o občanských
a politických právech), případně se fyzicky zocelovat, stejně jako se vydat zpět do své
země, aby tam vstoupili do ozbrojených složek a bojovali za tu či onu stranu konfliktu
(čl. 12 odst. 2 a 4 a čl. 25, písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a politických
právech).
Implementace bezpečnostních opatření tak bude muset práva uprchlíků omezovat
proporcionálně vzhledem k hrozbám, kterým by čelili bez daných opatření. Obecnou
úroveň ochrany bude v budoucnu nutné nastavit s důrazem na to, že jednotlivé opera-
ce mohou probíhat pod tlakem a různí aktéři by si mohli bezpečnostní opatření vyklá-
dat různými způsoby ve svůj prospěch. Státy by například mohly využívat udržování
bezpečnosti v táborech jako záminku k odmítání dalších utečenců.
. Závěr
Již delší dobu probíhají diskuze o revizi pojmu „uprchlík“ v mezinárodním právu,
konkrétně o rozšíření definice v čl. 1A Úmluvy. Možná dojde k tomu, že obecný status
uprchlíka nově získají i váleční migranti. Globální ochrana se tak zvýší na takovou
úroveň, jakou stanoví například Africká úmluva.
57
Při debatách o této změně se otvírá
pověstné „
window of opportunity
“; mezinárodní společenství by mělo zvážit fakt, že
refoulment
není jediným nebezpečím, před nímž je třeba běžence chránit. Prchající
se stávají součástí bojových strategií, konflikt v Sýrii budiž nejaktuálnějším důkazem.
Pokud se mezinárodní společenství rozhodne vtělit ochranu všech typů válečných
utečenců před tímto fenoménem do mezinárodní smlouvy, zaprvé se tak vyřeší statu-
sové problémy. Navíc bude zakotvena v některých oblastech dosud chybějící ochra-
na „nepravých“ uprchlíků, a to i při vnitrostátních konfliktech. Budou tak chráněny
dosud nekryté případy a sjednotí se ta ochrana, která je v současné době roztříštěna
57
Obdobnou ochranu nabízí také institut doplňkové ochrany v právu EU vycházející ze
směrnice Rady
2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích
zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných
důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany. V rámci doplňkové ochrany nelze
navrátit do země původu ty migranty, kteří sice nejsou statutárními uprchlíky, ale v jejich domovském by mj.
čelili
vážnému ohrožení života nebo důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního
nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.