117 / 200
115
dalšímu působení a zneužívání utečenců. Nemohou tak ale být odděleni bojovníci,
kteří doposud žádný zločin nespáchali. Ti mohou dále zůstat a působit mezi utečenci.
V tomto ohledu nabízí užitečnou ochranu pouze Africká úmluva. Podle Hathawaye
se státy Organizace africké jednoty (dnešní Africká unie) natolik obávaly, že by činnost
uprchlíků narušila jejich vzájemné vztahy, že vtělily do textu úmluvy protiopatření.
Uprchlíci, jejichž status se řídí touto úmluvou, se musí zdržet jakýchkoli podvratných
aktivit proti členským státům Africké unie. Vlády států přistoupivších k Africké úmlu-
vě navíc zajistí, aby bylo uprchlíkům na jejich území zakázáno útočit na jiné členské
státy AU, a to také aktivitou, která by mohla způsobit napětí mezi členskými státy,
například za použití médií.
37
Co se pouhých válečných migrantů týká, záleží plně na přijímajícím státu, jaká
pravidla stanoví a jak je bude aplikovat při jejich vstupu do země. Rovněž IDPs jsou
podle Řídících principů v mnoha ohledech odkázány na vnitrostátní právní ochranu.
Pokud by někdo například verboval IDPs a migranty do ozbrojených skupin a posílal
je do boje, přicházelo by v úvahu nabádání k trestné činnosti. V těchto případech ale
zůstává jen a pouze na přijímacím státu a jeho legislativě, zdali zneužití utečenců pro
vojenské účely zabrání.
Resoluce Rady bezpečnosti OSN a další dokumenty OSN
Pojetí resolucí Rady bezpečnosti OSN (dále též „RB OSN“) jako pramenu mezi-
národního práva je v odborném diskurzu do jisté míry novum, které nezůstává bez
problematických aspektů.
38
Pro účely tohoto příspěvku ale lze konstatovat, že z těchto
rozhodnutí může plynout ochrana pro utečence, respektive závazná povinnost stá-
tů takovouto ochranu poskytnout. V tomto směru je rozhodující resoluce RB OSN
1208/1998
39
o situaci uprchlických táborů v Africe. V reakci na
Great Lakes Refugee
Crisis
a další události vyzvala RB OSN v této resoluci členské státy k tomu, aby zajis-
tily civilní a humanitární charakter uprchlických táborů, v souladu s mezinárodním
uprchlickým a humanitárním právem a právem lidských práv, stejně jako odzbrojení
a integraci bývalých bojovníků, zvláště pak aby oddělily uprchlíky od těch, kteří ne-
mají nárok na právní ochranu. Resoluce odkazuje na Úmluvu, Protokol a na Africkou
úmluvu. Tato resoluce přímo ukládá státům zamezit vojenskému zneužití uprchlických
táborů. Na ni odkazuje i resoluce RB OSN 1296/2000,
40
která v odst. 14 upozorňuje
na situace, kde jsou tábory migrantů infiltrovány ozbrojenými skupinami, a deklaruje,
37
HATHAWAY, J. C. The Rights of Refugees under International Law, op. cit., s. 879.
38
Blíže k tématu např. SONNENFELD, R. Resolutions of the United Nations Security Council.
Dordrecht: Martinus Nijhoff Publisher, 1988. ÖBERG, M. D. The Legal Effects of Resolutions of the
UN Security Council and General Assembly in the Jurisprudence of ICJ. In: The European Journal of
International Law, 2006, 16(5).
39
Resoluce Rady bezpečnosti OSN S/RES/1208 (1998) ze dne 19. listopadu 1998, o situaci uprchlických
táborů v Africe.
40
Resoluce Rady bezpečnosti OSN S/RES/1269 (2000) ze dne 19. dubna 2000 o ochraně civilistů v ozbro-
jených konfliktech.