118 / 200
116
že je Rada bezpečnosti připravena tyto situace hodnotit jako ohrožení mezinárodního
míru a bezpečnosti. Janmyr
41
přitom dovozuje, že se povinnost zachovat humanitární
a civilní charakter táborů vyjádřená v resolucích RB OSN
42
vztahuje jak na tábory
uprchlíků a migrantů, tak na tábory IDPs.
Požadavek na humanitární a civilní charakter táborů a osad migrantů přitom vzná-
šel jak Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tak Valné shromáždění OSN již
před danými resolucemi RB OSN. Valné shromáždění OSN se problémem zabývalo
poprvé v roce 1967, kdy deklarovalo, že by udělení azylu mělo být mírovým a hu-
manitárním aktem, který jako takový není nepřátelský k ostatním státům, na rozdíl
od udělení azylu osobě, která plní a bude plnit bojové úkoly.
43
Humanitární a civilní
charakter táborů zdůrazňovalo Valné shromáždění v průběhu dalších desetiletí opako-
vaně. Stejně tak jím argumentovala Výkonná komise programu Vysokého komisaře
OSN pro uprchlíky.
44
V roce 2000 tato komise zopakovala, že odpovědnost za zajištění
humanitárního a civilního charakteru táborů spočívá na přijímajících státech a tuto
odpovědnost označila za součást mezinárodního práva: „
Je zavedeným principem me-
zinárodního práva, že přijímající státy mají primární odpovědnost za fyzickou ochranu
uprchlíků a za udržení humanitárního a civilního charakteru táborů a osad
.“
45
O dva
roky později výkonná komise zopakovala a shrnula, že by přijímající stát měl zejména
zajistit fyzickou bezpečnost v táborech, identifikovat, odzbrojit a oddělit kombatanty
od ostatních migrantů a kombatanty držet dále od hranic se státem, z něhož přišli.
Zvláštní ochrana a pomoc by pak měla být poskytnuta bývalým dětským vojákům.
46
Pro posouzení postavení migrantů je relevantní také resoluce RB OSN 1269/1999,
47
která označila uprchlíky a žadatele o azyl za potenciální účastníky na teroristických úto-
cích. Spolu s rezolucí RB OSN 1373/2001
48
požadovala, aby se státy ujistily, že status
žadatele o azyl nebo uprchlíka nezneužívají pachatelé, organizátoři, nebo napomahači
41
JANMYR, M. Protecting Civilians in Refugee Camps: unable and unwilling states, UNHCR and inter-
national responsibility. Leiden: Martinus Nijhoff Publisher, 2012, s. 137 a násl.
42
Přehled dalších souvisejících resolucí tamtéž.
43
Resoluce VS OSN 2312 (1967), citováno z JANMYR, M. Protecting Civilians in Refugee Camps, op.
cit., s. 137. Tamtéž nalezne čtenář ucelený přehled dalších rezolucí Valného shromáždění a Vysokého
komisaře pro uprchlíky OSN.
44
Např. Security and the civilian and humanitarian character of refugee camps and settlements. UNHCR,
ExCom, Standing Committee 14th Meeting, 14. 1. 1999. [online]. Citováno 2. 12. 2014. Dostupné z:
www.unhcr.org/3d6218dea.html.Dále Protection Guidelines Relating to the Refugee Security. UNHCR,
1999. [online]. Citováno 2. 12. 2014. Dostupné z:
www.refworld.org/pdfid/4124bee54.pdf.45
Security and the civilian and humanitarian character of refugee camps and settlements: operationalizing
the ladder of option. UNHCR, ExCom, Standing Committee 18th Meeting, 27. 6. 2000, s. 2, odst. 5.
[online]. Citováno 2. 12. 2014. Dostupné z:
www.unhcr.org/3ae68d18c.html.46
Conclusion on the civilian and humanitarian character of asylum. UNHCR, ExCom Conclusions No. 94
(LIII) – 2002, 8. 10. 2012. [online]. Citováno 2. 12. 2014. Dostupné z:
www.unhcr.org/3dafdd7c4.html.47
Resoluce Rady bezpečnosti OSN S/RES 1269 (1999) z 19. října 1999, o odpovědnosti Rady bezpečnosti
při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
48
Resoluce Rady bezpečnosti OSN S/RES/1383 (2001) z 28. září 2001, hrozby mezinárodnímu míru
a bezpečnosti způsobené teroristickými útoky.