29
univerzální smluvní instrument je z uvedených důvodů skrze interpretaci otevřený
možnosti ochrany více lidí než dříve.
.. Kritérium újmy u nepravých uprchlíků
Kritérium újmy u nepravých uprchlíků lze zkoumat skrze analýzu skrovného
lege
lata
, anebo skrze prostou úvahu o důvodech, které stojí za jejich odchodem z místa by-
dliště. Zde dojdeme k zajímavému závěru, že u uprchlíků nepravých je často ohroženo
nejzákladnější právo, právo na život, a oni nemají možnost udělat nic, co by je mohlo
ochránit. Nemohou uvažovat o tom, že by onen důvod, pro který musejí odejít, nějak
eliminovali. Jakkoli je to proti pojetí lidských práv (a státy tuto výtku u konkrétních
případů obvykle respektují), uprchlíci teoreticky mohou svoji víru či politické pře-
svědčení „schovat do skříně“. Nepraví uprchlíci ozbrojený konflikt či tsunami změnit
nemohou. Dostáváme se do paradoxní situace, kdy univerzální mezinárodní právo
chrání svobodu vyznání, ale nechrání život. Chráníme řadu osob, které si svůj úděl
vybraly, zatímco mnohé z těch, kterým hrozí stejné nebezpečí a nevybraly si je, jako
hodné ochrany – na univerzální úrovni – nepojímáme. Je tedy nutno poodstoupit
od současného vnímání Úmluvy jako garantující ochranu osobám, které mají největší
potřebu ochrany a znovu si uvědomit, že jejich ochrana je do značné míry dílem ná-
hody:
ad hoc
konvence, která reagovala na konkrétní události, má najednou odpovídat
na zcela odlišné události, na které nebyla cílena. Nechrání tedy osoby, které to nejvíce
potřebují, ale osoby, které se do dané kategorie náhodou vměstnají.
U nepravých uprchlíků není možné hovořit pouze o hrozbě ze strany státu, stát zde
naopak bude ve většině případů nečinný, ať již proto, že činný být nechce, anebo ještě
spíše být nemůže. Podívejme se, zda státy újmu konkrétně specifikovaly v existujících
smluvních, resp.
soft law
, úpravách. V africké úmluvě vidíme, že v dikci tzv. rozšířené
definice není újma výslovně specifikována.
85
Je ale zřejmé, že osobu něco ohrožuje (je
nucena opustit místo/
is compelled to leave
), jinak by ze své země neodešla. Důvody,
které ono ohrožení působí, výslovně vypočteny jsou, jde ale o důvody, které jsou způ-
sobilé nutit osobu k odchodu z mnoha důvodů, počínaje hrozbou pro život, konče ne-
možností prosazovat svá politická práva např. v případě okupace. Americké
soft law
se
k újmě vyjadřuje
86
a ukotvuje ochranu zcela základních atributů přežití: život, bezpečí
a přidává k tomu svobodu. Kdo újmu činí, není dle definice zásadní otázkou; ochrana
by měla poskytována osobě vždy, když je skrze definované skutečnosti ohroženo někte-
ré ze tří uvedených práv z důvodů v ní uvedených.
85
Pro lepší orientaci zde uvádím znovu znění definice: „
pojem „uprchlík“ se vztahuje se na každou osob, která
z důvodu vnější agrese, okupace, cizí nadvlády či událostí závažně narušujících veřejný pořádek, ať už v části
nebo v celé zemi původu či státní příslušnosti, je nucena opustit místo obvyklého pobytu ve snaze najít útočiště
na jiném místě mimo zemi původu či státní příslušnosti.
“
86
I zde pro lepší orientaci uvádím znovu znění definice: „…
definice (…)
z
ahrnuje mezi uprchlíky osoby, které
opustily svoji zemi, neboť jejich životy, bezpečí či svoboda byly ohroženy všeobecným násilím, vnější agresí,
vnitřním konfliktem, masovým porušováním lidských práv anebo dalšími okolnostmi, které vážně porušují
veřejný pořádek.
“




