SLP 07 (2014)

113 / 300

111
͹. Rozbor vybraných lidskoprávních případů
͹.ͷ Základní právo na přístup k dokumentům
Základní právo na přístup veřejnosti k dokumentům institucí a orgánů EU je
na úrovni primárního práva zakotveno v čl. 42 Listiny EU23 a čl. 15 odst. 3 SFEU24
a vyplývá z požadavku na transparentnost jejich činnosti.25 Pravidla pro přístup jsou
dále rozvedena a upřesněna v nařízení 1049/2001.26 které zároveň v čl. 8 odst. 3 vý-
slovně zmiňuje stížnost k EVOP jako jeden z opravných prostředků pro případ, že in-
stituce žádosti o přístup nevyhoví. EVOP pak pravidelně provádí inspekce dokumentů
v dotčených institucích za účelem nezávislého prověření správnosti odůvodnění zamí-
tavého rozhodnutí. Je však vázán mlčenlivostí ve vztahu k obsahu těchto dokumentů.
Stížnosti týkající se porušení práva na přístup k dokumentům a stížnosti týkající se
nedostatečné transparentnosti institucí EU představují jednu z hlavních oblastí, kte-
rým se EVOP věnuje.27
Právo na přístup k dokumentům není neomezené a existují různé typy případů,
kdy instituce EU aplikují výjimky stanovené v nařízení 1049/2001. Významný případ,
kterému se v nedávné minulosti EVOP věnoval, představuje kauza nevládní organizace
European Citizen Action Service proti Evropské komisi 28 týkající se zamítnutí žádosti
o přístup k přípravným dokumentům k Lisabonské smlouvě týkajících se tzv. britské
23 Čl. 42 Listiny EU zní: „Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem
v členském státě má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie bez ohledu
na použitý nosič.“
24 Čl. 15 odst. 3 SFEU zní: „Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sta-
tutárním sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie
bez ohledu na použitý nosič, aniž jsou dotčeny zásady a podmínky stanovené v souladu s tímto odstavcem.
Obecné zásady a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu, které upravují výkon tohoto práva na pří-
stup k dokumentům, stanoví Evropský parlament a Rada formou nařízení řádným legislativním postupem.
Každý z výše uvedených orgánů, institucí nebo jiných subjektů zajišťuje transparentnost své činnosti a stanoví
ve svém jednacím řádu zvláštní ustanovení o přístupu ke svým dokumentům v souladu s nařízením uvedeným
v druhém pododstavci.
Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Evropská investiční banka podléhají tomuto odstavci,
pouze pokud vykonávají své správní funkce.
Evropský parlament a Rada zajistí zveřejnění dokumentů týkajících se legislativních postupů za podmínek
stanovených nařízením uvedeným v druhém pododstavci.“
25 Podle čl. 15 odst. 1 SFEU jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie s cílem podpořit řádnou správu
věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti co nejotevřeněji. Podle čl. 1 SEU mají být rozhodnutí
přijímána co nejotevřeněji a co neblíže občanům.
26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. 5. 2001 o přístupu veřejnosti
k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Úř. věst. L 145, 31. 5. 2001, s. 43-48.
27 V roce 2012 stížnosti na porušení práva na přístup veřejnosti k dokumentům představovaly zhruba 6,7%
šetření vedených EVOP (31 případů). V roce 2011 to bylo 7,1% (28 případů). Ve spojení s dalšími typy
případů týkajících se transparentnosti a zejména odmítnutí poskytnutí informace je tento podíl ještě
vyšší. Srov. zejména výroční zprávy 2011 (s. 27) a 2012 (s. 26):
activities/annualreports.faces [otevřeno 5. 9. 2014].
28 Věc 2293/2008/(BB)(FOR)TN.